Objevitelem, respektive zprostředkovatelem lidové transovní hudby z marocké vesnice Jajouka pro Západ byl někdejší kytarista Rolling Stones Brian Jones, známý dvěma láskami: k etnickým hudebním projevům všeho druhu a k "rozpínání mysli", jak se ve druhé polovině 60. let nadneseně říkalo požívání drog všeho druhu.
Obě lásky se mu v hudbě z Jajouky přirozeně spojovaly – k obřadům, při nichž se hrála, neodmyslitelně patřilo kouření hašiše. Výsledkem Jonesova okouzlení bylo album Brian Jones Presents the Pipes of Pan at Joujouka, které nahrál formou "terénního sběru" přímo v Jajouce v roce 1968. Album vyšlo o tři roky později a v rozšířené reedici na CD roku 1995.
Mezi obdivovatele jajouckých muzikantů patří i další hvězdy z angloamerické hudební scény. Ke spolupráci si je pozvali mimo jiné Rolling Stones, rockerka Patti Smith, experimentátor Bill Laswell či jazzmani Ornette Coleman, John Scofield i trio Medeski, Martin & Wood. Jejich velkým fanouškem byl i v marockém Tangeru dlouhá léta žijící beatnický spisovatel William Burroughs.
Byl to právě on, kdo označil tradiční hudbu z Jajouky za čtyři tisíce let starý rock'n'roll. Existence skupiny skutečně sahá do hluboké historie. Vždy ji tvořili elitní hudebníci, osvobození od ostatních povinností. Jejich umění přecházelo z generace na generaci. Jejich bubny tebel i pronikavé píšťaly raita doprovázely oslavy plodnosti, které byly paralelou rituálů uctívajících antické bohy Pana či Bakchuse. A to všechno v tradičně muslimské zemi – jde tedy zřejmě o hudbu vzniklou ještě před příchodem islámu.
Jde o autentickou a fascinující hudbu navozující trans, který podle mnohých u posluchače dokáže změnit stávající žebříčky hodnot. Zasahuje ale i do mnohem "světštějších" žebříčků. Prestižní časopis The Wire například uvedl poslední album The Master Musicians of Jajouka s názvem The Source jako druhé nejlepší album roku 2011 v kategorii Global.
