Markéta Irglová

Markéta Irglová | foto: Anti

Oscara si pořád vážím, tvrdí Irglová. Výjimečně zahraje v Česku

  • 14
Dnes večer Markéta Irglová vystoupí na festivalu Valašský špalíček v rodném Valašském Meziříčí, v pondělí v brněnském Mahenově divadle a ve středu ve Velkém studiu Českého rozhlasu Olomouc. Hrát bude sama a jako host se objeví islandský zpěvák a kytarista Svavar Knútur.

Minimálně v Česku koncertujete jen zřídka. Proč jste se nyní rozhodla udělat výjimku?
I když v poslední době nekoncertuji často, snažím se udržet si jakýsi kontakt s posluchači skrze živé hraní, zejména v Česku. Taky mi vystupování, ať už mezi koncerty uplyne jakkoliv dlouhá doba, pomáhá nezapomenout, jak své písně vlastně hrát. A nyní je to i skvělá příležitost, jak spojit hraní s dovolenou pro mě a rodinu.

Tři tuzemské koncerty máte odehrát bez spoluhráčů. To může být zajímavé a intimní, některým hudebníkům však více sedí být součástí větší party. Vám vyhovuje být na pódiu sama?
Dřív mě sólové hraní moc nebavilo. Vybírala jsem si proto spoluhráče, s nimiž jsem se mohla doplňovat a vytvářet bohatší zvuk, než jakého jsem schopná dosáhnout sama u piana. Taky jsem možná měla strach, že by posluchače takový zážitek bez dynamiky, na který jsou zvyklí třeba u Glena Hansarda, mohl nudit. Pak jsem si však sólo vystoupení vyzkoušela při pár koncertech v Anglii a zjistila jsem, že to má své výhody. Je to velice intimní zážitek. Člověk se musí maximálně snažit zůstat duchem přítomen, neboť jsou všechny oči upřené na něj a chyby z nesoustředěnosti není za co schovat. Mám také při představení víc volnosti. Můžu měnit pořadí písní i způsob hraní tak, jak mě napadne.

Na koncertech prý zaznějí nové písně. Připravujete desku?
Připravuji, ale jen pozvolna, některé písničky jsou hotové, jiné rozpracované. Nápady dostávám pořád, ale je málo času se jim věnovat, děti mají přednost.

Takže konkrétní termín ještě není?
Zatím nemám pocit, že je čas vrhnout se na tvorbu na sto procent. Ten čas však přijde, dříve či později, a já se na něj těším. Je to doba proudů kreativní energie a pravidelných schůzek s múzami. To mě baví, vzrušuje i překvapuje.

Můžete o své budoucí nahrávce už něco prozradit?
Bude to poslední kousek trilogie započaté alby Anar a Muna a mohu říct, že barva desky bude fialová a název opět jednoslovný a čtyřpísmenný. Anar reprezentuje zemi a Muna nebe, třetí deska spojuje obojí.

Co pro vás vlastně znamenalo dostat Oscara? Jak moc to zasáhlo do vašeho života?
Můj život to převrátilo naruby a nasměrovalo tam, kde jsem dnes. Byla to osudová událost, která mi mnohé umožnila, velice pomohla a zůstane pro mě něčím nezapomenutelným. Ocenění si moc vážím a jsem na něj hrdá. A slavnostní večer pro mě bude navždy jedním z nejúžasnějších životních zážitků.

Nestýská se vám po častějším živém hraní? Nevydáte se někdy třeba na turné?
Stýská i nestýská. Po letech na cestách si užívám možnosti být chvíli na jednom místě. Mít pravidelný režim, pohodlí domova a hlavně být s dětmi. Intuitivně cítím, že doba častějšího hraní a cestování zase přijde, a tak si naplno užívám toho, co se mi teď nabízí.