Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Marhoul vyfoukl slavné Nabarvené ptáče Hollywoodu

  4:02aktualizováno  4:02
Podle děl Jerzyho Kosińského zatím vznikl jediný film, zato nesmrtelný: oscarová satira s Peterem Sellersem Byl jsem při tom. Druhou šanci nyní Hollywoodu "vyfoukl" Václav Marhoul: chystá filmový přepis první a hned nejslavnější knihy Kosińského Nabarvené ptáče, která líčí válečné útrapy židovského chlapce.

Režisér Václav Marhoul na filmovém festivalu ve Varech. | foto: iDNES.cz

"Román mě svého času natolik zasáhl, že jsem hned po dokončení Tobruku nasměroval veškeré své síly k získání filmových práv na Nabarvené ptáče. Až teď se to podařilo, takže se mohu pustit do psaní scénáře," těší se režisér a producent Marhoul.

MFFKV - Václav MarhoulJen pátrání po tom, kdo vlastně spravuje práva po autorově sebevraždě a poté i smrti jeho druhé ženy, zabralo osm měsíců. Více než rok pak Marhoul vyjednával s chicagským nakladatelstvím Spertus College of Judaica; před pár dny konečně obě strany podepsaly opční smlouvu. "Nabarvené ptáče bude složitý projekt – po všech stránkách. Teď to teprve začíná," dodává Marhoul.

I pětačtyřicet let po svém vzniku budí Nabarvené ptáče kromě uznání i vypjaté vášně. Svou brutalitou i úhlem pohledu totiž změnilo vžité vnímání holokaustu.

Nabarvené ptáče

Děj se odehrává na venkově ve východní Evropě, kam malého syna pošlou otec s matkou – do bezpečí k náhradním rodičům. Jenže ve válečném zmatku plán selže a šestileté dítě musí bojovat o přežití samo, ohroženo už "neslovanským" zjevem. Na pouti mezi vesnicemi je obětí či svědkem nekonečných zvěrstev, která se na něm podepisují; dokonce ztratí řeč. Chlapec sice vše přežije, setká se s rodiči a po čase začne znovu mluvit, ale po přestálých hrůzách už není schopen žít a milovat – dokonce v něm jeho blízcí vidí hrozbu.

Polský rodák Kosiński vycházel z vlastních dětských zážitků. V roce 1957 odešel zpoza železné opony do New Yorku, psal anglicky a časem získal americké občanství. Dokonce učil na univerzitách v Princetonu a Yale, dvakrát vedl americký Penklub a proslul také jako fotograf.

Nicméně ani ve Státech se nevyhnul dalším traumatům. V roce 1969 letěl z Paříže do Los Angeles na večeři ke svým přátelům Romanu Polanskému a jeho ženě Sharon Tateové. Protože však Kosińského kufry zabloudily jinam, večírek zmeškal - a ostatní hosté i Sharon Tateová byli tehdy povražděni. Tuto osudovou náhodu použil autor později v příběhu Schůzka naslepo.

Akt Polanského s manželkou před její brutální vraždou.

V osmdesátých letech zas Kosiński trpěl, když byl viněn z plagiátorství, a třebaže jej podpořila spousta přátel, spisovatelova pověst skandálem utrpěla. Unaven štvanicemi a marnou touhou po spánku si v roce 1991 vzal ve svém newyorském bytě život.

Paradoxem je, že si Kosiński zahrál ve dvou filmech a svůj hlas propůjčil dokumentu Lodžské ghetto, zato jeho vlastní dílo se na plátno chystá teprve podruhé.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.