Tenorista Štefan Margita

Tenorista Štefan Margita - Štefan Margita | foto: KORZO

Margita po La Scale chodil v holínkách

  • 1
Zazpívat si v milánské La Scale je snem každého zpěváka. Roku 1997 se na její prkna dostala Eva Urbanová v roli Giocondy, od té doby se to nikomu od nás nepodařilo. I když...

La Scala prošla rozsáhlou rekonstrukcí a nový management chce kromě jiných inovací uvádět mnohem častěji opery Leoše Janáčka. Vůbec první zdejší inscenace Káti Kabanové, která měla premiéru 7. března, sklidila velký ohlas.

A na legendární jeviště, z nějž bojovaly o přízeň zhýčkaných diváků největší hvězdy posledních dvou set let, přivedla poprvé i dva česky hovořící tenoristy: rodáka z Kroměříže, dnes Švýcara Petera Straku v roli Borise a Štefana Margitu jako Kudrjáše.

I když Margita si svůj debut už odbyl - loni zpíval menší úlohu Waltera ve Wagnerově Tannhäuserovi, který se však hrál v provizorním Teatro Arcimboldi.

* Před rokem jste byl spolu s ostatními zpěváky trochu zklamán. Historická budova neměla po rekonstrukci stále ještě dokončené zázemí a Tannhäuser se v ní nemohl hrát. Jaký byl nyní váš první dojem ze zrekonstruovaného svatostánku?

Byl to nesmírně silný zážitek. Když si člověk uvědomí, kdo všechno tu vystupoval... A pak, prostor, který se před člověkem otvírá, je obrovský. Přitom akustika je naprosto úžasná. Údajně ji při rekonstrukci ještě vylepšili.

* Inscenace Roberta Carsena, převzatá z Antverp, se celá odehrává na vodě. Sólisté chodí po úzkých dřevěných lávkách. Vypustit na jeviště tisíce litrů vody, to asi není jen tak?

Zpočátku mělo vedení divadla obavy, aby takové množství neprosáklo. Ale naštěstí vše dobře dopadlo. I tak byla produkce náročná. Zpočátku jsme všichni museli chodit v holínkách, vypadalo to docela komicky. Pak jsme dostali boty se speciálně upravenou protiskluzovou podrážkou.

* V inscenaci vystupují i dvojnice Káti, které lávky přestavují a přitom se máčejí ve vodě. Do ní se nakonec položí i představitelka Káti, britská sopranistka Janice Watsonová. Je za takových okolností vůbec možné zůstat v suchu?

Voda byla vyhřívaná na 28 stupňů, ale při zkouškách jsme si všichni užili saunového efektu. Byli jsme promáčeni na kost. Ale ten konečný divadelní výsledek byl ohromný. Připomnělo mi to inscenaci Jenůfy, kterou jsem dělal právě s Carsenem. Ta se zase odehrávala na hlíně a na Lacu s Jenůfou pršelo z nebe štěstí. Doslova. Měli jsme mokré i spodní prádlo. Ale stálo to za to.

* Jak probíhají v La Scale zkoušky?

Začali jsme pět týdnů před premiérou, zkoušelo se s asistenty od jedné hodiny odpoledne do deseti večer s dvouhodinovou přestávkou na oběd. Napřed na paralelním zkušebním jevišti, které je v La Scale k dispozici. To je obrovská výhoda, kterou u nás nemáme. Deset dnů před premiérou, když přijel i režisér, jsme přešli na normální jeviště. Na zkušební scéně pak začaly běžet přípravy dalšího titulu, Donizettiho Lucie z Lammermooru.

* Jaké máte další nabídky z La Scaly a jiných významných scén?

S La Scalou mám podepsanou smlouvu na Loga ve Wagnerově Zlatu Rýna, které bude uvedeno za dva roky. Napřesrok budu ve Vídeňské státní opeře zpívat Luku Kuzmiče v Janáčkově opeře Z mrtvého domu pod taktovkou Pierra Bouleze a v režii Patrika Chereaua. Tuto produkci pak převezme i newyorská Metropolitní opera.

,