Divadlo - ilustrační foto

Divadlo - ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Mařenka s nočníkem a zbitý Jeník

  • 1
Pokud snad někdo pochyboval, že Smetanova Prodaná nevěsta je komická opera, pak nová inscenace brněnského Národního divadla mu to s konečnou platností vtloukla do hlavy.

Pokud ovšem předtím nenavštívil některou ze tří posledních pražských inscenací. Všechny jako by se v různé míře snažily dokázat, že je nutno skoncovat se vším minulým, nikoli však nějak razantně, nýbrž pomocí neškodné situační komiky a gagů.

Režiséru Ondřeji Havelkovi je třeba přiznat, že od počátku žádný skutečný názor nepředstíral. V porovnání s Nekvasilovým rozvleklým slepencem klipů se navíc pokusil sjednotit inscenaci atmosférou zimního masopustu a dostál i slibu, že bude maximálně akční.

Jeník tedy přibíhá ještě před předehrou hledištěm, hladový ukradne mrkev sněhulákovi, pak vleze do okna stavení (že by krást další jídlo?). Na jevišti pobíhají maškary, Jeník s Mařenkou spolu představují koně.

Točna umožňuje střídání ulice, hospody i světnice, v níž Jeník s Mařenkou zpívají svá dueta. Mařenka vyposlechne hovor rodičů s Kecalem přes dveře pomocí nočníku, také se schová v truhle. Provazochodec ve scéně komediantů ohromuje dovedností, Jeník dostane v hospodě "nakládačku" a ještě pomlácený zpívá svou árii.

Havelkův problém: příliš mnoho gagů
Za to, že vymýšlí nové situace, jistě netřeba Havelku pranýřovat, naopak, některé se mu povedly, třeba rvačka v hospodě. Problém jeho práce spočívá v přehánění, v tom, že výsledkem je legrace vyšroubovaná za každou cenu.

Pod pomyslným heslem "pozor, děláme srandu" herci tak nepřirozeně přehrávají, až připomínají loutky. Komika působí jako povrchně ilustrativní, jeviště je sice rozhýbané, ale o lidských charakterech se mnoho nedovíme.

Mluvené vsuvky, které režisér dodal mezi některá čísla, nepůsobí nápaditě, spíš trapně. Orchestr pod taktovkou Petra Vronského navíc jde pomalým tempem a neoslňuje nijak velkou jiskřivostí. Mezi zpěváky se však našly velmi dobré výkony. Aleš Briscein se svým pevným a jasným tenorem je v současnosti bezesporu náš nejlepší Jeník, Eva Dřízgová adekvátní Mařenkou.

Premiéra měla velký úspěch. Jistě, od nepaměti lid rozesmává, když někdo groteskně padá na zem, legračně poskakuje, dělá směšně přeháněná gesta či zaleze pod peřinu, aby nebyl viděn. Pro divadlo, žijící z přízně diváků, je to jistě pohodlnější než nutit své abonenty přemýšlet.

Vzpomínám však na inscenaci Prodané nevěsty, kterou před několika lety v Mnichově režíroval Thomas Langhoff. Téměř bez gagů a bez srandiček, bez poutí i masopustů, krojů i maškar, jen s "obyčejným" humorem, jenž nebyl roubován zvnějšku, ale jako by vycházel zevnitř ostře prokreslených figurek venkovanů.

Bavila jsem se mnohem víc než na všech nedávných inscenacích nejnárodnější české opery v Česku.

BEDŘICH SMETANA: Prodaná nevěsta
Národní divadlo Brno. Dirigent Petr Vronský, režie Ondřej Havelka, délka 180 minut. Premiéra 24. března 2006.
Hodnocení MF DNES:

,