"Měli jsme výroční koncert v Londýně a odehráli osmatřicet singlů během jedné noci. A to pro nás byl důležitý zážitek. Uvědomili jsme si totiž, že je tu jistá šance pokračovat v kapele i v pětačtyřiceti," vrátil se na úvod zpěvák James Dean Bradfield k událostem, které předcházely vydání poslední desky Rewind the Film i chystané Futurology.
Pražský koncertPubliku by hity stačily, Manics však přivezli i novou tvorbu |
"Když se konfrontujete se svou profesní historií, zjistíte, že některé věci se do určité míry změnily. Máte možnost to buď zabalit a rozpadnout se, nebo si říct, že stojí za to i tak pokračovat dál," popisuje Bradfield jistou krizi, jež však v případě Manic Street Preachers vedla ke kritikou velmi dobře přijaté nahrávce plné nostalgie.
"Uvědomili jsme si, že už nejsme kapela, která by v Británii dosáhla na první místa hitparády. Když nás vidí mladé skupiny hrát na festivalu, víme, že si říkají: Ježíš, to jsou dědci!" vykládá Bradfield, s jakými pocity se jeho kapela musela vypořádat. Neznamená to, že by se přitom vzdala ambic - jen má dnes takzvaně "realističtější očekávání".
A s tím souvisí i jiný přístup k práci. "Dřív jsme si vybrali věc, o které chceme psát, a postavili kolem ní desku. Dneska spíš čekáme, co přijde," přiznává Bradfield. I to, že experimentující novinku Futurology kapela nahrávala v Berlíně, nebere jako symbol, ale spíš souhru náhod. Co z ní vzešlo, bude jasné 7. července, kdy album vychází.