Podle něho totiž Johnovy obrazy "patří k tomu nejčistšímu, nejbásnivějšímu a nejlidštějšímu, co dalo české výtvarné umění světu". Zelina se domnívá, že k přijetí výstavy je po dvanácti letech příznivější doba.
Jiří John (1923-72) - manžel známé umělkyně Adrieny Šimotové, s níž se seznámil při studiích na Vysoké škole uměleckoprůmyslové - byl členem skupiny UB 12, Umělecké besedy a SČUG Hollar. Celý život se intenzivně věnoval malbě, četná je také jeho tvorba grafická a ilustrační.
V počátcích tvorby jej ovlivnil například Zrzavý a Šíma, z raných kreseb je jasný i kladný vztah k Ernstovi či Gauguinovi. Výstava v klidném tempu nabízí chronologickou procházku Johnovým dílem od 40. a 50. let minulého století, kdy převažovaly městské i venkovské krajiny, přes 60. léta s civilními náměty a malbou nerostů, krystalů, semen až k 70. letům s tichými interiéry. Nechybějí ani dojemné kresby indiána či rodného domku z přelomu 30. a 40. let.
Pro Johnovy meditativní obrazy jsou typické šrafury odvozené z přírodnin, symbolizující vrstvení příběhů i paměti. Posledním jeho obrazem je hlávka zelí v krajině, jednoduchá nepříliš strukturovaná malba, která jako by se obloukem vracela k raným prostým zátiším.
Kurátor Zemina i nyní v Mánesu připomíná svá slova z minulé Johnovy retrospektivy: "Tato výstava je velkou rehabilitací malých obrazů. Oslavuje neambicióznost v době, kdy tolik výtvarníků usiluje prosadit se stůj co stůj. Tichý nenápadný John nikdy nepřemýšlel o tom, jak vyniknout a překvapit..."
Johnovy nadčasové, tiché a básnivé obrazy je možné vidět v pražském Mánesu do 18. července.
