Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mandelinka, metro a Remek jako ikony socialistické kultury

  17:04aktualizováno  17:04
V novém rozšířeném vydání vyšlo základní dílo o socialistické kultuře, Šťastný věk literárního vědce a spisovatele Vladimíra Macury.

Ing. Vladimír Remek v roce 1978 vzlétl jako první československý kosmonaut do vesmíru | foto: ČTK

Obecné termíny jako ráj, poslední bitva nebo domov, ale také zcela konkrétní jména či objekty typu Fučík, mandelinka bramborová, metro či Remek - to jsou všechno pro Macuru ikony, které spoluvytvářely kulturní niveau socialistického Československa. Čtrnácti věnoval samostatné eseje, shrnuté do knihy s názvem Šťastný věk: symboly, emblémy a mýty 1948-1989 (první vydání v Pražské imaginaci 1992).

Stávající vydání doplňuje bohatá obrazová příloha, korespondující s tématy statí, a ve druhé části knihy další čtyři eseje na téma socialistické literatury. Z nich nejvíce souvisí se základní materií Šťastného věku text Továrna: dvojí mýtus.

Kdo byl Vladimír Macura

Vladimír MacuraVladimír Macura (1945-1999) patřil k nejvýraznějším osobnostem české literární vědy 80. a 90. let minulého století. Soustředil se na českou literaturu a kulturu 19. století, jíž věnoval práci Znamení zrodu: České obrození jako kulturní typ (1983) a komponovaný soubor studií Český sen (1998). Podílel se na celé řadě literárněhistorických a teoretických projektů, například na vzniku Průvodce po světové literární teorii (1988) a na Slovníku světových literárních děl (1988). Vladimír Macura byl aktivní i jako spisovatel se zálibou v postmoderních hříčkách, ironii a mystifikaci (romány Občan Monte Christo, Informátor, Guvernantka a další). Překládal z estonštiny (mj. kultovní parodickou knihu Enna Vetemaa: Klíč k určování rusalek).

Julius Fučík"Česky psané myšlení o literatuře a kultuře nehýří zrovna politickými duchy. Vladimír Macura byl autorem, kterého politické aspekty zajímaly a byl pro jejich sémiotickou artikulaci výjimečně vybaven už biograficky. Neúčastnil se disentu ani nefiguroval v establishmentu komunistického režimu, oficiální ani paralelní kulturní politika nevymezovaly nijak silně jeho vlastní směřování," píše v doslovu literární vědec Tomáš Glanc.

Pražské metroTím mimo jiné vysvětluje, proč se Macurovy texty vyznačují - přes všechnu erudovanost a často objevnost - lehkostí a odstupem. "Kánony pozoroval a popisoval jako jejich víceméně svobodný svědek, což Macurovi... umožnilo jeho metodologické přesvědčení. Přistupoval k předmětům, o nichž psal, jako k sociálním a komunikačním jevům a systémům, rozkrýval jejich účinek a mechanismy, aniž by je ve vlastním smyslu slova hodnotil," uvádí Glanc.

O mandelince bramborové

(ukázka z knihy Šťastný věk)

...na tomto pozadí nutně nemohla být mandelinka bramborová pouhou mandelinkou bramborovou, stávala se nepřítelem, protivníkem lidu budujícího neochvějně svou socialistickou vlast ("Naše talíře budou v bezpečí, až vyhubíme poslední mandelinku. A svět, ten si oddychne, až budou také zneškodněni poslední nepřátelé míru," Ondřej Sekora 1950). Přetvořila se okamžitě v symbol, v emblematické zvíře Západu. Její vlastnosti se zdály vyjadřovat podstatné rysy imperialistů, především samozřejmě severoamerických. "Paraziti z Wall Streetu si zavolali na pomoc parazity z říše hmyzu," konstatovalo 30. června 1950 Rudé právo a podobně to vyjadřuje veršem Karel Bradáč ("Hmyz cizopasný spojence má hmyzí") nebo Václav Lacina:

Mračí se krize nad Kapitolem
kde Mister Dollar dumá o výbojích
a bádá, koho poslat do pole:
najít ho - těžké, sám jít, to se bojí.

Meč rozbil by si o železný štít,
tož nejpodlejší zbraň mu není cizí:
sám mor, chtěl by nás morem zahubit,
sám hmyz, posílá na nás spoluhmyzy.

Přestože Šťastný věk vyšel poprvé už před dvaceti lety a literární věda a obecně teorie kultury za tu dobu výrazně pokročila, je Macurova práce považována za základní dílo ve svém oboru. Nejen ryzí specialisté, ale i laičtí čtenáři s hlubším zájmem o toto téma ocení jeho nápaditost i čtivost, s níž autor zkoumá dobový jazyk a na základě rozboru klíčových symbolů analyzuje socialistickou kulturu jako specifický kulturní typ.

Vladimír Macura: Šťastný věk (a jiné studie o socialistické kultuře)
k vydání připravili Karel Kouba, Vít Schmarc a Petr Šámal
vydala Academia, 352 stran

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ron, Hermiona a Harry na konci sedmého pokračování Harry Potter a relikvie smrti
Rowlingová na Potterovi stále bohatne. Na podzim vyjdou dvě nové knihy

Svět Harryho Pottera se loni rozrostl o divadelní hru, scénář i nový film. Úspěšný návrat do světel reflektorů nyní vynesl J. K. Rowlingovou na první příčku...  celý článek

Spisovatelka Nina Weijersová
RECENZE: Umění se změnilo. Už je jen pro oligarchy a hiphopery

Nizozemská spisovatelka Nina Weijersová se stejně jako její hrdinka Minnie vydala na tenký led. Ve svém debutovém románu Následky podává upřímnou výpověď o...  celý článek

Spisovatel Fredrik Backman
Píše jako Fulghum, ale je ze Švédska. Synovi se omlouvá za budoucí trapasy

Nakladatelství Host přivezlo před třemi lety do Česka úspěšného švédského spisovatele, sloupkaře a blogera Fredrika Backmana. Čtenáře si tehdy získal románem...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.