Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„Magor“ Jirous převzal Seifertovu cenu i šek

  9:30aktualizováno  9:30
Básník Ivan Martin Jirous (1944) řečený Magor převzal nejvýznačnější literární ocenění – Cenu Jaroslava Seiferta. V pražském kostele svaté Anny obdržel i šek na 300 tisíc korun.

Ivan Martin Jirous řečený Magor - udílení Seifertovy ceny (16. října 2006) | foto: Dan MaternaMF DNES

Porota ocenila jeho celoživotní dílo a přihlédla k letos vydaným Magorovým dopisům z nakladatelství Torst. Titul doplnil předcházející svazky autorových spisů Magorovu summu (básně) a Magorův zápisník (eseje).

"Cena Jaroslava Seiferta, již dnes Ivan Martin Jirous dostává, je jen splátkou včerejšího dluhu, který vůči němu oficiální kultura má. Neoficiální cenu – tu z nejvyšších – už má dlouho. Zkuste si sami odpovědět: kolika českým básníkům se stalo, aby byli ještě za života inspirací, svědomím, vzorem i postrachem několika generací?" řekl při předávání ceny básník Pavel Šrut.

Jirous za cenu poděkoval způsobem sobě vlastním. "Jelikož panovaly v předchozích letech obavy, že bych se eventuálně při přijetí ceny obnažoval, tak se nebudu obnažovat ani duchovně," prohlásil a zarecitoval Seifertovu báseň Podzim.

Nesobecké nadšení
Magorovy dopisy soustřeďují jeho listy z věznic, v nichž v 70. a 80. letech strávil na osm let. Odsouzen byl pětkrát, oficiální důvody zněly nejčastěji výtržnictví, pobuřování, držení omamných látek či útok na státní orgán.

Ve skutečnosti vadila Magorova svobodomyslnost, hravě provokativní naturel i četné kulturní aktivity včetně funkce uměleckého vedoucího skupiny Plastic People of the Universe – kteří básníkovi na včerejší slavnosti zahráli – a podílu na vydávání samizdatového časopisu Vokno. Hned v prvním čísle Vokna z roku 1979 lze číst obsáhlý text Dany Němcové Kdo je Ivan Jirous?

"Vedle jeho vřelosti a přátelské otevřenosti si leckdo mohl připadat jako inhibovaný introvert: nikdy nebyl nenápadný. Ivan Jirous nepřetržitě žertoval, bavil celou společnost a na jeho přátele přecházela radost a chuť dělat," píše Němcová. Dodává, že přezdívku Magor mu vyneslo nesobecké nadšení, s nímž se pouštěl do práce, a to často nehonorované.

Bolševiku, dej mi píku
Jako bláhové, magorské, však mohou působit i autorovy srážky se zákonem, draze zaplacené ztrátou svobody. První trest přišel v létě roku 1973 po hospodském konfliktu s kapitánem StB ve výslužbě Holubem. Magor před ním měl rozkousat Rudé právo a vykřiknout: "Zítra takhle sežereme komunisty!"

Holuba však neméně rozčilil i popěvek: "Bolševiku, dej mi píku, já tě píchnu do pupíku." Do Magorova pátého, posledního věznění šťastně zasáhl listopad 1989, kdy mu prezident část šestnáctiměsíčního trestu prominul.

"Třeba se to všechno, co jsem musel poznat, ve mně někdy nějak zhodnotí způsobem, který teď ještě nemohu dohlédnout. Hlavně aby mi Pán Bůh zachoval otevřenou duši," napsal Magor v říjnu 1983 své druhé manželce Julianě v době čtvrtého, nejtěžšího věznění ve Valdicích. Těžko tehdy mohlo někoho napadnout, že jednou dostane prestižní cenu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Fredrik Backman
Píše jako Fulghum, ale je ze Švédska. Synovi se omlouvá za budoucí trapasy

Nakladatelství Host přivezlo před třemi lety do Česka úspěšného švédského spisovatele, sloupkaře a blogera Fredrika Backmana. Čtenáře si tehdy získal románem...  celý článek

Prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou na Hrádečku v roce 1993
RECENZE: Utajené vládkyně by si zasloužily více autorovy péče

Říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Tak otevírá spisovatel a novinář David Glockner svou knihu Utajené vládkyně, ve které píše o...  celý článek

Kunal Nayyar na Emmy Awards (Los Angeles, 22. září 2013)
Manželka si myslela, že Teorie velkého třesku je porno, líčí herec

Kunal Nayyar patří mezi nejlépe placené televizní herce světa. Už deset let září v oblíbeném sitcomu o partě kalifornských podivínů Teorie velkého třesku jako...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.