To byly nástrahy, s nimiž se se ctí utkali předkladatelé tří děl nominovaných v soutěži Magnesia Litera na nejlepší překladovou knihu.
Angličtina po ukrajinsku
Anglista Richard Podaný si důvtipně poradil s neobratnou angličtinou jednoho z vypravěčů oceňované románové prvotiny Jonathana Safrana Foera (1977) Naprosto osvětleno.
Ukrajinec Alex je průvodcem mladého amerického Žida Jonathana. Ten se vydává na Ukrajinu "osvětlit" rodinnou historii a najít sám sebe: s jedinou fotografií ženy, která měla před nacisty zachránit jeho dědečka. Porota cen vyzdvihla v překladu právě Alexovu originální mluvu.
Jen pro ilustraci: "Budu znovu pravdivý a umíním, že před cestou jsem měl názor, že Židovští lidé mají sračku na místě mozku. To je protože já o Židovských lidech věděl jedině že oni platí Otci velmi mnohou hotovost za to, že dělají sobě dovolené z Ameriky do Ukrajiny. Potom jsem ale setkal Jonathana Safrana Foera a mohu vám říct, on sračku na místě mozku nemá. Je to důmyslný Žid," popisuje Alex první dojmy z Jonathana.
Dlouhé stíny
Minulost promlouvá k přítomnosti i v díle vlámského prozaika Huga Clause (1929) Fámy, tentokrát jako tíživá výčitka vlámské kolaborace s Němci za druhé světové války.
Příběh je zasazen do flanderské vesnice 60. let minulého století, dávné, vytěsňované stíny vyvolá překvapivý návrat námezdního vojáka, který se podílel na vyvražďování obyvatel Konga a jehož rodiče aktivně sympatizovali s nacisty.
Překlad Olgy Krijtové označila porota za "nápaditý, vkusný, přesný a elegantní", poukázala na promyšlenou práci s jazykem i cit pro odlišení projevů různých sociálních vrstev.
Jandlovy experimenty
Šestičlenný tým se sešel nad devíti dramaty rakouského experimentálního lyrika Ernsta Jandla (1925–2000), proslulého svou invenční hrou s jazykem, neprávem někdy zužovanou na jazykovou komiku.
Jandl, který si dával záležet na zvukovém výraze svých básní, byl také nedostižným interpretem vlastních textů. Jeho hry vznikaly v letech 1966 až 1978 a Jandl na nich spolupracoval se svou partnerkou, básnířkou Friederike Mayröckerovou.
Porota složená z šestice překladatelů (Jiří Adámek, Zuzana Augustová, Jiří Brynda, Barbora Klípová, Věra Koubová, Martina Musilová) nejvýše ohodnotila umění Koubové.
