Mafie ruská je mafie tvrdá, píše ve své knize Friedman

Místy docela šokující čtení přináší kniha Roberta Friedmana Ruská mafie, jejíž překlad vydalo pražské nakladatelství Práh. Mimochodem: dojde v ní, byť v několikavěté zmínce, i na proslulou razii v restauraci v Praze U Holubů. Když začal Leonid Brežněv začátkem sedmdesátých let masově posílat ruské Židy do zahraničí, byli mezi nimi i těžcí zločinci. Někteří se usadili ve Spojených státech, kde dali vyrůst surové ruské mafii.

Zatímco italská mafie v USA se nesnažila zastrašovat a likvidovat novináře, kteří o ní píší, protože se obává okamžité odvety policie a sdělovacích prostředků, Rusové po nich jdou tvrdě - jako po autorovi této knihy. Známý gangster Semjon Mogilevič vypsal na Friedmanovo zavraždění odměnu sto tisíc dolarů.

Bez ohledu na riziko navázal Friedman styky s mnoha šéfy zločineckých skupin - některé zpovídal na svobodě, jiné už ve vězení. Samozřejmě hovořil i s policisty, soudci a vládními úředníky.

Americká federální policie FBI příliv ruské mafie do USA dlouho podceňovala; narazila na ni v okamžiku, kdy už byla pevně zakořeněná. Tak se nám vynořuje před očima trochu jiný obrázek, než na jaký jsme zvyklí - někteří sovětští disidenti či slavní hokejisté z NHL (Vjačeslav Fetisov, Pavel Bure a Valerij Kamenskij) a na pohled počestní podnikatelé byli členy či spolupracovníky ruské mafie. Friedman dokonce tvrdí, že prezident Clinton a viceprezident Gore zavírali nad mafiány, ke kterým patří i nejvyšší ruští státní úředníci, oči.

Nepochybuji, že by mohla vzniknout podobná kniha o cizojazyčných mafiích operujících v Česku. Škoda, že rukopis překladu nikdo pořádně nezredigoval, aby čeština měla správný spád a zmizely literní chyby či pochybení ve jménech (newyorkský, Šaranskij). Příznačné je, že v tiráži není uveden redaktor publikace.