Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Madeleine šlape Dianě na paty

  15:20aktualizováno  15:20
Zhruba ve stejné době jako poslední album Diany Krall vyšla i novinka její pomyslné konkurentky Madeleine Peyroux. Nevyhlášený souboj skončil víceméně remízou.

Madeleine Peyroux | foto: Rounder/Universal

Předcházející sloupek Na okraj najdete ZDE

ALBUM TÝDNE
Madeleine PeyrouxPředhazovat zpěvačce srovnání s Billií Holiday, jednou z nejzásadnějších pěnic dvacátého století, je vlastně asi pocta, Madeleine Peyroux už toho ale musela mít plné zuby. Je fakt, že její hlasová dispozice je i k výrazu "Lady Day" velmi náchylná, na druhou stranu se zpěvačka snaží na novém albu Half The Perfect World (Rounder/Universal) slyšitelně dělat vše pro to, aby se od svého prokletí odřízla.

Zatímco se Diana Krall na albu From This Moment On opět vrátila do náruče klasických standardů, Madeleine Peyroux jednak přichází s originály, jichž je spoluautorkou, jednak s... vlastně také standardy, nicméně stojícími většinou mimo jazzový okruh (případně se ho letmo dotýkající): s písněmi Joni Mitchell, Toma Waitse, Leonarda Cohena. Autorů, které má, jak víme, ráda i Diana Krall. Peyroux nicméně přihazuje i jednoho Gainsbourga ve francouzštině.

Madeleine Peyroux: Half The Perfect WorldAlbum produkoval někdejší spolupracovník a partner Joni Mitchell Larry Klein. Z dnešního pohledu je jeho práce oproti "folkjazzové avantgardě", kterou spoluvytvářel pro Mitchellovou konzervativní, má ale obrovské kouzlo - ostatně stejně jako jednoznačný konzervativismus Diany Krall, když už pořád srovnáváme. Kleinovi se ovšem podařilo vyhmátnout správnou výrazovou polohu Madeleine Peyroux, spolu s ní a dalšími napsat několik pěkných písní a především albu dát jednotnou náladu. Album tak rozhodně neurazí striktně jazzového posluchače, stejně jako má šanci oslovit toho, kdo si chce pustit jen příjemnou a inteligentní kulisu. Tím se Peyroux řadí do jedné linie nejen s Dianou Krall, ale také třeba Norah Jones či Cassandrou Wilson.

JEŠTĚ VYŠLO
Jim BlackBubeník a skladatel Jim Black má do konzervativisty daleko stejně jako do ortodoxního jazzmana. Jeho skupina AlasNoAxis se na čtvrtém albu Dogs Of Great Indifference (Winter & Winter/2HP) pohybuje na hraně jazzu, rocku a postrockové alternativní hudby. Přitom je velmi sdělná nepochybně i pro nespecializovaného posluchače. Improvizované pasáže se většinou příliš nevymaňují z harmonického plánu a dokonce pracují se silnými melodiemi. Vůdčím nástrojem je tenorsaxofon Blackova dlouholetého spolupracovníka Chrise Speeda, dva Seveřané Skúli Sverrisson (basa) a hlavně Hilmar Jensson (kytara) jsou zde především od barvení soundu. jako celek má album přesvědčivost dobře vystavěného projektu, jehož tvůrci k sobě mají nebývale blízko.

Jason MoranPianista Jason Moran patří k hledačům nových pěšinek, kteří jsou ale dobře poučeni dávno vyježděnými silnicemi. Na albu Artist In Residence (Blue Note/EMI) vlastně - abychom zůstali u stejného srovnání - materiálem ze staré cesty dláždí novou, která sice nevede "územím lvů", ale ani nekopíruje už zpracované plány. Moran používá prostředky postbopového jazzu i soudobé vážné hudby, nebojí se ale ani být romantický či naopak zaswingovat. Svůj základní kvartet doplńuje podle potřeby dalšími hudebníky, v nejpůsobivější skladbě, skoro dvanáctiminutové improvizaci Rain například trumpetistu Ralpha Alessiho a hráče na africké perkuse a koru Abdou Mboupa.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Skupina Master´s Hammer triumfovala ve čtrnáctém ročníku hudebních cen Břitva.
Brutal Assault je vyprodaný. Zahrají Emperor a po letech Master’s Hammer

Pořadatelé metalového festivalu Brutal Assault poprvé v historii hlásí vyprodáno. Hudební přehlídka, která se koná od středy do soboty v areálu vojenské...  celý článek

Miroslav Žbirka
Miro Žbirka zahraje se symfoniky. Zazní vlastní písně i Beatles

Zpěvák Miro Žbirka v úterý 19. prosince zahraje společně s Moravskou filharmonií Olomouc v pražském Kongresovém centru. Koncert se koná v rámci festivalu České...  celý článek

Vladimír Mišík se synem Adamem ve filmu Nechte zpívat Mišíka
GLOSA: „Večernice“ v duetu Mišíků působí spíš jako reklamní trik

Pro film Bajkeři vznikl duet Vladimíra Mišíka se synem Adamem. Nazpívali otcův legendární hit Variace na renesanční téma a vyvolali tím vášnivé polemiky. Což...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.