Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Má vlast na zahajovacím koncertu zněla dobře, ale výjimečná nebyla

  8:56aktualizováno  8:56
Letošní zahajovací koncert Pražského jara provázela smůla. Nejdříve se změnil orchestr, protože Česká filharmonie odmítá kvůli sporu o autorská práva pořizovat zvukové záznamy. Místo ní tedy při koncertu zaskočil Symfonický orchestr Českého rozhlasu.

Zahájení Pražského jara 2009 (SOČR dirigoval Antoni Wit) | foto: ČTK

Pak několik dní před zahájením festivalu ze zdravotních důvodů náhle odřekl svou účast estonský dirigent Neeme Järvi, který se měl k Smetanově Mé vlasti vrátit po patnácti letech a pokusit se navázat na velký úspěch z roku 1994, kdy Pražské jaro zahajoval se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK.

Úvodní večer tak ztratil původní myšlenku. Sehnat narychlo dirigenta Mé vlasti není snadné, protože toto dílo jako celek není ve světě uváděné často. Nakonec se taktovky ujal polský dirigent Antoni Wit, který měl náhodou volný termín.

Pětašedesátiletý šéfdirigent Varšavské filharmonie není mediálně příliš známý, má však za sebou řadu úspěšných nahrávek včetně Mé vlasti, již natočil v devadesátých letech s rozhlasovým orchestrem z Katovic. Jeho pozvání do Prahy se nakonec v dané situaci ukázalo jako dobrá volba.

Zahájení Pražského jara 2009 dirigoval Antoni Wit

Otázku, kterou si u nás občas klademe, totiž zda je patos při hraní Mé vlasti na místě, či nikoliv, Wit nejspíš tolik neřeší. Patos je pro něj přirozenou součástí díla vyjadřujícího národní hrdost – a tak skladbu očividně cítí. Energicky a přímočaře.

Kladem provedení byla neuspěchanost a vyváženost. Člověk měl pocit, že skutečně poslouchá sled přirozeně barevně vymalovaných romantických obrazů z historie a přírody, ať už vznešených či dramatických.

K silnějšímu účinku by však byl zapotřebí kultivovanější orchestrální zvuk, než jaký má Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Romantika se totiž někdy vytrácela spolu s břeskností dechů. V částech Tábor a Blaník už povolovalo napětí a převládl dojem mechanického, poněkud lomozného hraní.

Letošní zahajovací koncert nakonec nebyl žádnou výjimečnou událostí, ale s ohledem na komplikované okolnosti ho lze považovat za úspěšný.

Hodnocení MF DNES: 70 %





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pražské jaro 2014: Violeta Urmana a dirigent Jonathan Notte
GLOSA: Právě končící Pražské jaro se trefuje. Tedy alespoň střídavě

Koncert Frankfurtského rozhlasového symfonického orchestru uzavřel 69. ročník Pražského jara. Posluchač každoroční přehlídky vážné hudby je až vděčný, že se...  celý článek

Klavírista Lang Lang hrál na Pražském jaru za doprovodu Vídeňských...
RECENZE: Lang Lang hudbu umí prodat. A posluchač kupuje první jakost

Čtvrteční večer na Pražském jaru bude určitě aspirovat na koncert letošního roku. Obecní dům zaplavil oslnivý zvuk Vídeňských filharmoniků. Navíc s nimi...  celý článek

Pražské jaro 2014: při zahajovacím koncertu dirigoval Českou filharmonii její...
RECENZE: Pražské jaro začalo. Bez přestávky i hlavy státu

Příchuť velké události mělo pondělní zahájení Pražského jara. Smetanovu Mou vlast provedla Česká filharmonie se svým šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.