Necítili jste se do nového alba tak trochu tlačeni?
Kodym: Před třemi lety jsme jeli comebackové turné, loni jsme měli turné, na kterém jsme slavili naše třicátiny a chceme hrát dál. Bylo by nám ale blbý jet turné, které by se jmenovalo...
P.B.CH.: Třicet jedna let, třeba. (smích)
Kodym: Přesně. Je to pro nás obrovská výzva, protože zažíváme poprvé v životě, že jsme členové kapely, která má za sebou cosi. Naposledy jsme udělali nové album před patnácti lety. Když jste v šoubyznysu nějakou dobu, tak se spousta věcí opakuje dokola, takže většinou už nepoznáváte nic nového. Tohle ale zažíváme poprvé a je to pro nás obrovská výzva. To je důvod, proč to má takovou fresh atmosféru. Alespoň pro nás.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Jak funguje kdysi rozhádaná kapela Lucie, čtěte v aktuálním vydání týdeníku 5plus2. |
Nemáte obavy z toho, že všechna snaha, čas a energie, kterou vkládáte do nového alba, nepadne na úrodnou půdu a nesetká se s takovým ohlasem, v jaký doufáte? Chci říct, že lidé mají rádi to, co znají, a vůči novým věcem mohou být chladní.
P.B.CH.: To je věc, se kterou člověk musí počítat. Uvedu příklad. Když jsem poslouchal poslední desku U2, říkal jsem si: Do pytle, blbá deska, oni tam nic nemají, s ničím novým nepřišli! A pak jsem to poslouchal potřetí a počtvrtý a oblíbil jsem si tam tři věci. Samozřejmě jsem si to trochu vynutil, protože jsem hodně chtěl, ale zkrátka párkrát jsem si je poslechl a líbily se mi. Soutěžit se třicet let starými písněmi, které lidi znají a chtějí, to je obrovský handicap. I když to nové bude kvalitativně úplně stejné, tak pro lidi to bude pochopitelně horší. Tím rozhodně nechci říct, že tahle deska bude automaticky horší. Ani náhodou. Je to pro nás výzva a je na co navazovat.
Kodym: Rád bych se vymezil vůči tomu, jestli se bojíme. Jedna ze základních, i když nahlas nevyřčených myšlenek téhle kapely je, že se nikdy ničeho nebojíme. Právě naopak. Jinak bychom z toho sklepa asi nikdy nevylezli. Na druhou stranu je tady fenomén, že písnička, která se před pětadvaceti lety stala hitem, vlastně cestuje časem. A podobně jako se na koulející se sněhovou kouli nabaluje další sníh, i na písničku se léty nabaluje věhlas. Po pětadvaceti letech má na sobě kromě své kvality i ohromné množství věhlasu. Takže i když napíšeme píseň, která bude větší pecka, bude jí trvat pětadvacet let, než bude srovnatelná s tou předešlou, které tou dobou už ale bude padesát let.
Povím vám, to jsou teda vyhlídky!
Kodym: Na základě toho principu je to trochu marný boj. (smích) Nicméně nás ta muzika natolik baví, že to budeme dělat pořád, a myslím, že jsme dopředu smíření s tím, že bojovat proti našim největším hitům je těžké. Ale to nevadí!
