Český slavík 2011: šťastná Lucie Bílá v obležení fotografů(26.11. 2011)

Český slavík 2011: šťastná Lucie Bílá v obležení fotografů(26.11. 2011) | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

„Absolutní“ Bílá: Mým hnacím motorem je nespokojenost sama se sebou

  • 38
Lucie Bílá se stala se ziskem 42 242 bodů absolutním vítězem divácké ankety Český slavík 2011. Ke čtrnácté sošce z prvního místa v kategorii zpěvaček tak přidala i jedenáctou cenu pro krále ročníku. "Dnes jsem si hrála na zpěvačku, zítra si budu hrát na porotkyni," řekla iDNES.cz v bleskovém rozhovoru.

Zpěvačka se totiž výjimečně na večírku, který plynule navazoval na sobotní udílení cen ve Státní opeře Praha, nezdržela příliš dlouho. Rovnou z něj měla namířeno do Bratislavy, kde v neděli večer vyvrcholí reality show Česko Slovensko má talent.

Vše o Slavících

Jak to vypadalo
Portál iDNES.cz sledoval udílení Slavíků od začátku do konce. Přečtěte si, proč se vstávalo na počest Kvitové a jak celý večer dopadl.

Rekordman Gott
"Žiju s tím, že to nejlepší teprve přijde," tvrdí slavičí rekordman Karel Gott.

"I tyhle krásný šaty si budu svlíkat v autě," povzdechla si nahlas a pohladila si černočervenou róbu z dílny Oscara de la Renty, světové módní ikony.

K nové ladičce vám gratuluji. Opravdu vám to s ní sluší.
Je krásná. Mám jedenáct cen pro absolutního vítěze, ale tuhle jsem dostala poprvé. Mám z ní velikou radost.

V poslední době záříte štěstím. Doslova...
Jsem plná emocí a díky tomu si myslím, že jsem tam, kde jsem. Zpěvačka bez emocí je zbytečná, to je jinak jen zvládnuté řemeslo. Já to prostě prožívám a někdy to strašně bolí, ale jsem za ty emoce vděčná. Za každým kopcem je údolí a za každým údolím je zase kopec, stejně jako se střídá den s nocí. Takže když držím v rukou tyhle krásné ceny, vím, že je jednou držet nebudu. A nesmím z toho zjištění propadat panice. I když - po čtrnácti takových cenách se nikdy nebudu cítit poražená a pro příště to přeju někomu jinému. Ale můj tatínek říkal: Haničko, patnáctka se líp pamatuje... (směje se)

Za poslední dva roky jste v talentových reality show viděla stovky nadaných lidí. Inspirují vás něčím?
Mým hnacím motorem je nespokojenost sama se sebou. Nemůžu říct, že bych se mladými lidmi inspirovala, to patrně neumím. Beru si to odjinud, i když nevím, odkud... Jsem ale šťastná, že u toho jsem. V minulém díle jsem viděla tanečníka (Atai Omurzakov, pozn. aut.) a zastavil se mi dech. Nejenže jsem poprvé brečela, ale neměla jsem ani sílu tleskat. Tahle show je fantastická, baví se diváci, ale zároveň je z ní patrné, že i u nás umíme udělat něco, co vypadá velkolepě. Je to český, ale není to malý. Miluju naší zemi, ale když se nám něco povede, co nám pomůže překročit naše vlastní hranice, jsem pyšná.

Vy sama jste večer zazpívala Cohenovo Hallelujah, ale tohle slovo zaznělo i od Václava Neckáře. Jak se vám líbila jeho verze?
Popravdě: miluju pana Neckáře. Moje nejoblíbenější písnička od něj je Chci tě líbat. Od svého manažera jsem ke svým posledním narozeninám dostala desku podepsanou panem Neckářem a byl to nejhezčí dárek. To znamená, že když jsem ho slyšela, připadalo mi naprosto logické si stoupnout. On si naši úctu zaslouží. Moje Hallelujah je píseň, kterou jsem si vždy toužila zazpívat. Je krásně vystavená, navíc obdařená textem Gábinky Osvaldové. A teď vážně musím běžet, nezlobte se, protože jinak zítra budu vypadat strašně.