Kamil Linhart - bez názvu, nedatováno

Kamil Linhart - bez názvu, nedatováno | foto: Galerie Benedikta Rejta Louny

Lounští surrealisté mohli být událostí. Nejsou

Nynější výstava Surrealismus v Lounech umocňuje tamějšího genia loci - nebýt její nedotaženosti, šlo by o jednu z "malých" tuzemských kulturních událostí letošního roku.

I tak stojí expozice za vidění, neboť přibližuje pozoruhodnou uměleckou aktivitu, která se v Lounech děla v první polovině čtyřicátých let - jeden čas souběžně s jinou, zavedenější tvorbou, kterou představovala fotografická dokumentace města, již si u předního avantgardního tvůrce oné doby, Jaromíra Funkeho, objednala lounská radnice (Funkeho cenný soubor vyšel vloni knižně v nakladatelství Torst).

Všechny tvůrčí projevy
Rovněž v kolekci Surrealismus v Lounech je fotografie podstatně zastoupena, neboť mladíci Kamil Linhart, Zdeněk Sýkora (ano, ten dnes mezinárodně uznávaný výtvarník!), Jiří Urban či Vladislav Mirvald provozovali svůj nedogmatický "surrealismus srdcem" i s fotopřístroji v rukách, snímali například interiér lounského kostela.

Linhart, nejagilnější z oné neformální skupiny mladých lidí, jimž otevíral obzory vzdělaný, o generaci starší knihovník Jaroslav Janík, rovněž kreslil a psal básně. A psali i někteří jiní lounští mladí muži, například Jaroslav Mrnka (1923-1965), později docela známý novinář.

Výstava se pokouší zprostředkovat všechny tvůrčí projevy lounských bratrů v surrealismu (ti by jednou měli být zpracováni v důkladné monografii). Tudíž na stěnách dvoupodlažní ztemnělé, intimně nasvícené galerie jsou pověšeny fotografie, pastely, ale také na fóliích vytištěné básnické texty. Vitríny pak náleží rukopisům s básněmi, se scénáři večerů hudby a poezie, které skupina podnikala, či samizdatovým albům, v nichž autoři kombinovali texty s ilustracemi.

Atmosféru podtrhují prostorové instalace s využitím dobových předmětů - nábytku a bytových doplňků, zvětšováku na fotky nebo přenosného projekčního plátna.

Vyvolat v divákovi jakési vzlínání minulosti se v Rejtově galerii daří. Co však schází, to jsou základní informace, a divák jich nedostane dostatečnou sumu ani tehdy, když si zakoupí katalog. Organizátoři v něm uvádějí, že expozice Surrealismus v Lounech je volným pokračováním výstavy, která se tamtéž konala před rokem a jež byla věnována osobnosti Kamila Linharta (1920-2006).

Pokud si návštěvník nyní zakoupí i katalog k loňské akci, v němž jsou lounské kulturní aktivity podrobněji popsány, složí si trochu celistvější představu o zajímavé kulturní minulosti tohoto města.

Jenže pročítat dva katalogy by nemělo být nutným doprovodem výstavy. Tu by měl otevírat nedlouhý text o tématu, k exponátům by měly být připojeny popisky informující o základních souvislostech, u fotografií by mělo být uvedeno, zda jde o zvětšeniny dobové, z jakých sbírek pocházejí atd. Díla, která jsou v Galerii Benedikta Rejta prezentována, svým významem přesahují lounský region; bohužel jejich výstavní zpracování překračuje horizont ledabylé sousedskosti jen částečně.

Surrealismus v Lounech
Galerie Benedikta Rejta v Lounech, Pivovarská 34, autoři výstavy Alica Štefančíková, Andrea Pozníčková. Výstava je otevřena do 30. září 2007. Vstupné 40 korun, zlevněné 20 korun, více informací na www.gbr.cz
Hodnocení MF DNES: 60%

,