Následující rozhovor se nese v neformálním duchu; jeho autor se s Fanánkem dobře zná, neboť o kapele v roce 2000 vydal knihu Tři sestry - hlavně že je večírek.
Nápad, že bys občas zaskočil u Synů výčepu, byl tvůj, nebo přišel ze strany Sahulových bývalých spoluhráčů?
To je můj nápad. Napadlo mne to po tý vzpomínkový velkoakci (večírek v pražské nálevně Na staré sokolovně, viz Videogalerie – pozn. aut.).
Kolik toho máte zatím nazkoušeného?
Na Džbán máme čtyři písničky do pauzy mezi Sestrami. Já ten repertoár víceméně znám, kluci si to taky pamatujou. Na festival Malá Skála bychom chtěli nazkoušet tak čtyřicet až padesát minut.
Chystají Tři sestry na Džbán nějaký extrabuřt? Budou tam hosté, kteří na výročních koncertech obvykle nevystupují, nebo je to obvyklá vonička současných a bývalých členů?
V podstatě to samý, jenom při Sovách v mazutu se Synové a Sestry spojí a přejde to plynule do druhý půlky koncertu Tří sester.
Takže tvé vystoupení v roli "nejmilejšího hosta" Tří sester s písničkami z tvého nového sólového alba Jevany se konat nebude?
Na všech koncertech letního turné budeme v pauze mezi Sestrami hrát tak čtyři pět písniček z Jevan, ale protože je Džbán zasvěcenej Sahulovi, budu hrát já a Synové výčepu.
Které věci z Jevan budete hrát? Po poslechu desky si moc nedovedu představit, jak se to přenáší na pódium.
Boleslav, Taliban, Cuiku, Jaj ty kokot... a časem možná zařadíme se Supicí - až se to naučí - Libuši.
Jak dlouho Jevany vznikaly? Myslím, že se ho povedlo maximálně utajit.
Ono to dlouho bylo ve stadiu podivnejch demáčů. V létě 2005 jsme s Rosťou Cermanem - mimochodem členem Synů výčepu, ono je to všechno taková propojená parta - vytvářeli takovej elektronickej demáč, hiphopový základy. Ten jsme vzali k Michalu Šenbauerovi do studia a zjistili jsme, že to je opravdu spíš demáč, že bychom s parodií nevystačili. Takže jsme to ve studiu nahráli víceméně naživo.
Jsou mezi písničkami texty, který vznikaly původně pro Sestry, nebo to vznikalo všechno "jen pro ten dnešní den" čili pro tuhle desku?
Jenom pro desku. Vždycky když jsem dostal nějakou muziku, tak jsem k tomu napsal text. Věci nepoužitý pro Sestry mám schovaný, ale nesahal jsem po nich.
Co říkali na desku ve vsi nebo v místním pohostinství Na statku, které figuruje na obalu na titulní písničku?
Zatím moc ohlasů nemám, ono je to taky poměrně čerstvý. Ale ten jeden dva lidi, co to slyšeli, tak říkali... že jo.
Obvodní oddělení policie České republiky z Kolína taky nezaslalo děkovný dopis?
Ne. Možná na mě budou číhat o to víc, ale já chodím pěšky, takže se nebojím (V písničce Jevany je věta "ale fízli z Kolína nám jdou zle po krku / nemůžem z knajpy jezdit naplech" - pozn. aut.).
Teď odbočím: prý jsi začal dopisovat memoáry Tak to bylo, tak to je, které vyšly v roce 1995. Máš nějakou představu, kdy by mohly být hotové?
Ono to není dopisování pamětí, protože do toho se mi opravdu nechce. Spíš jsme našli jinou formu: že vezmu text a napíšu k němu na jednu až tři stránky příběh, jak k němu došlo, a vysvětlím jména, který tam jsou. Ale je otázka, kdy to dopíšu.
Taky se proslýchá, že jste hledali román Soho never dance. Povedlo se ho najít?
Ne, ale ono je to možná dobře. To byla věc psaná spíš pro kamarády, takže si myslím, že nikdo nebude ochuzen. (Soho never dance je Fanánkova próza z konce osmdesátých let. Ukázka vyšla v roce 1990 v časopisu Rock&Pop. Dnes je text nezvěstný: celé to připomíná Tušení světla Ludvíka Součka, jen s tím rozdílem, že Fanánek žije.)
