Tvář tohoto rytce, grafika a velkého cestovatele 17. století od včerejšího dne visí tam, kde se kdysi rozkládal dům jeho mecenáše, anglického diplomata hraběte z Arundelu.
Vyvrcholily tak oslavy dvou životních jubileí umělce. Přesně před 400 lety se narodil, v březnu si svět připomněl 330 let od Hollarovy smrti.
Pamětní desku přijel do Londýna odhalit český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. "Narodil se v Praze, vybrousil své schopnosti v Německu, cestoval do Rakouska, pracoval v Anglii, hledal exil v Antverpách a zemřel v Londýně. Velice evropský osud a velice evropský muž," poznamenal český ministr.
Umělec, který kreslil dějiny
Hollar se tak už v sedmnáctém století nevědomky stal propagátorem pravidla "volného pohybu pracovní síly", tedy Evropy, která nebrání lidem kamkoli odjet, usadit se tam a pracovat.
S Arundelem se setkal v Kolíně nad Rýnem a stal se kronikářem jeho cesty k habsburskému císařskému dvoru. Dodnes jsou jeho lepty z mnoha míst Evropy vysoce ceněny sběrateli i historiky, pro něž umělecky zdokumentoval podoby měst i historické události.
Díky jeho pobytům v řadě zemí se k němu hlásí nejen Češi, ale také Britové, Nizozemci či Němci, protože si často nejsou vědomi Hollarova českého původu. Například britská biografická encyklopedie z roku 2002 přisuzuje Hollarovi nizozemskou národnost.
Někdejší dvůr Hollarova mecenáše, šlechtice a diplomata Thomase Howarda Arundela nahradila modernější budova z devatenáctého století. Dnes tu sídlí Mezinárodní institut pro strategická studia.
"Býval tu přece jen větší dům, nicméně Hollar žil v těžkých dobách války a anglické revoluce, které dolehly i na jeho hostitele," poznamenal sir Adam Roberts, který českého ministra uvítal.
"Známá je pak historka, jak sám Hollar prosil věřitele, aby mu nebrali postel, na které zrovna umíral." Dodejme však, že jde jen o legendu, kterou badatelé již dávno vyvrátili. Pravda je, že Hollar rozhodně nezemřel v bohatství.
Speciální výstava v Britském muzeu
Právě v Arundelově domě krátce po odhalení desky Schwarzenberg mluvil o potřebě čelit hrozbám, před kterými dnešní svět stojí. Těžko říci, jak by se Hollar asi díval na současné hrozby.
Sám zažil hodně dramatických událostí – z Čech odešel po Bílé hoře, z Anglie poté utíkal před občanskou válkou. "Hollarovy rytiny stojí za to vidět i po čtyři sta letech. To asi sotva lze říci o mé přednášce tady," zavtipkoval český ministr.
Nejen nová pamětní deska, kterou osobně věnoval český velvyslanec Jan Winkler, připomíná Londýňanům a světu slavného českého umělce. Od včerejška jsou k vidění na speciální výstavě v Britském muzeu tři desítky Hollarových děl.
Pro návštěvníky je tato mimořádná výstava k nepřehlédnutí, rozkládá se hned za populárními egyptskými mumiemi a v sousedství jednoho z mála zachovaných plánů, na kterých si Michelangelo kreslil budoucí podobu stropu Sixtinské kaple.
Včerejší slavnostní zahájení výstavy bylo velkou společenskou událostí. Pozvání přijali i zástupci královské rodiny, například manželka Michaela z Kentu, bratrance královny Alžběty II. Mezi hosty byl ohlášen i vévoda z Norfolku, potomek Hollarova patrona.
