Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Londýn hostí velkou výstavu Joana Miróa. Vrcholem jsou obří triptychy

  10:06aktualizováno  10:06
Londýnská galerie Tate Modern ve čtvrtek otevírá velkou retrospektivu katalánského malíře Joana Miróa. Obsahuje 150 pláten, kreseb a plastik. Jejím vrcholem je pět ohromných triptychů, které návštěvníci uvidí vůbec poprvé společně na jednom místě.

Z výstavy Joana Miróa v londýnské galerii Tate Modern | foto: ČTK

Z výstavy Joana Miróa v londýnské galerii Tate Modern

Výstava v Londýně je největší Miróovou retrospektivou za skoro padesát let. Pět obřích triptychů se poprvé schází na jednom místě díky zápůjčkám z barcelonské galerie Fundació Joan Miró, z pařížského střediska Georgese Pompidoua a ze soukromé sbírky. Jsou instalovány po dvou ve speciálně vytvořených osmibokých prostorách, poslední triptych výstavu uzavírá v samostatné místnosti. Pocházejí z let 1961 až 1974. První triptych Modrá I, II, III namaloval Miró když mu bylo skoro sedmdesát, poslední když překročil osmdesátku.

Zatímco první dva jsou v jasně pastelových barvách, další dva mají bílé pozadí. Poslední triptych nazvaný Ohňostroj tvoří bílá plátna, po nichž Miró rozstříkl černou barvu. "Triptychy radikálně mění zažité představy o tom, jaký druh umění Miró vytvářel," uvedl jeden z kurátorů výstavy Marko Daniel.

Z výstavy Joana Miróa v londýnské galerii Tate Modern

Joan Miró (1893–1983) patří k největším výtvarným umělcům 20. století. Vycházel ze surrealismu a je považován za předchůdce abstraktního expresionismu. Triptychy odrážejí jeho zájem o dílo představitelů tohoto hnutí v Americe, jako byli Jackson Pollock a Mark Rothko. "Jsou úžasnou odpovědí na díla současných amerických umělců," řekl Daniel.

Výstava ale chronologicky mapuje celé Miróovo dílo od figurativních začátků a plátna inspirovaná surrealismem, předznamenávající jeho typický styl, který z něj podle kurátorů udělal hrdinu poválečné abstrakce.

Z výstavy Joana Miróa v londýnské galerii Tate Modern

Organizátoři výstavy také zdůrazňují, že jeho obrazy odrážejí i neklidné politické časy – během občanské války ve Španělsku i atmosféru protestu konce 60. let. Do stejné kategorie řadí i sérii Spálená plátna z roku 1973, která rozřezával a zapaloval.

Výstava nazvaná podle jedné jeho plastiky Joan Miró: The Ladder of Escape (Žebřík úniku) potrvá do 11. září. V říjnu se přestěhuje do Barcelony a v květnu 2012 do Národní galerie ve Washingtonu.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na Malostranském náměstí je nový Prastánek umělce Skály.
VIDEO: Skála vztyčil svůj Prastánek, poslouží k občerstvení duše i těla

Od čtvrtečního večera má pražské Malostranské náměstí novou dominantu. Na místě bývalého parkoviště stojí více než šest metrů vysoký Prastánek z dílny...  celý článek

Jitro, 1857, Josef Mánes
Salmovský palác se v říjnu rozloučí s Mánesem i Navrátilem

Milovníkům výtvarného umění zbývá už jen měsíc a půl, aby si prohlédli expozici Umění 19. století v pražském Salmovském paláci. Národní galerie ji totiž od...  celý článek

Malíř a ilustrátor Karel Franta měl být podle rodinné tradice hudebníkem.
Zemřel výtvarník Karel Franta. Psal i kreslil komiks Malý Vinnetou

Ve věku 89 let zemřel ve středu ve svém pražském domově výtvarník Karel Franta. ČTK to dnes oznámil básník František Novotný, který s ním vydal tři sbírky a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.