Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Literáti hledali v Praze střední Evropu

aktualizováno 
Praha - Je střední Evropa, jako prostor zvláštní duchovní atmosféry, osobitých myšlenkových proudů a specifického uměleckého projevu, již jen prázdnou množinou, jejíž obsah zmizel s peklem druhé světové války? Nebo se lze stále opřít - ve světě, který obecně zhlazuje rozdíly - právě v srdci starého kontinentu o výjimečný bod kulturní jinakosti?
Tyto otázky se prolínaly jako červená nit dvoudenním rokováním, které v Praze uspořádala italská asociace Premio Grinzane Cavour a jehož se vedle tuctu předních italských literátů zúčastnili například maďarský dramatik Miklós Hubay, Slovinec Drago Jančar, Robert Schneider z Rakouska a také čeští autoři Václav Jamek a Jana Štroblová.
Převládajícím tónem setkání, zarámovaného osobností a dílem Angela Marii Ripelliniho, byla naděje, že středoevropská kultura není mrtvou kategorií. Hned několik příspěvků zmiňovalo skutečnost, že tradiční nedůvěra vůči velkým myšlenkovým koncepcím a ideologiím, kterou středoevropský prostor vždy vyzařoval, má své uplatnění i v dnešní době. "Není ani tak podstatné, zda tradiční témata střední Evropy - tedy pozornost k okrajovým kulturám, možnost vzájemného soužití národů, antiheroická tradice - fungují právě zde. Důležité je, že stále jsou, že se o nich ví, a že se tak mohou ujmout kdekoli jinde," upozorňuje například italská spisovatelka Giuliana Morandiniová. Její krajan Daniele Del Giudice (jeho dílo zde známe z odeonského vydání próz Wimbledonský stadion a Atlas Evropy) míní, že Evropa může být stále jedinečná a důležitá ve "svém pochybování, relativizmu a velké kulturní prostupnosti".
Mnohem skeptičtější akcent však zazněl od Václava Jamka. Ten proti sobě postavil "velké sny", s nimiž cizinci přijíždějí do Prahy jako do magického středu kontinentu, a skutečnost, kterou česká metropole žije. "Zdejší identita byla zničena. Čekám, kdy někdo uspořádá Kafkovy přebory v pojídání jitrnic," uvažuje Jamek.
Jedním velkým lamentem nad generálním útokem plytké komerční kultury, stravujícím Evropu, pak byl příspěvek Slovince Drago Jančara. "Televizní byznys je ve Slovinsku hned po zemědělství druhým největším odvětvím. Literatura obecně ztrácí svoji rozmanitost a jen se přelévá po světě v módních vlnách. Jaký div, že lidé přestávají knihy chtít. Vlastně - nikdo už ani nečte," tvrdí Drago Jančar temně.
Autor:


Témata: Zemědělství


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ron, Hermiona a Harry na konci sedmého pokračování Harry Potter a relikvie smrti
Rowlingová na Potterovi stále bohatne. Na podzim vyjdou dvě nové knihy

Svět Harryho Pottera se loni rozrostl o divadelní hru, scénář i nový film. Úspěšný návrat do světel reflektorů nyní vynesl J. K. Rowlingovou na první příčku...  celý článek

Spisovatel Fredrik Backman
Píše jako Fulghum, ale je ze Švédska. Synovi se omlouvá za budoucí trapasy

Nakladatelství Host přivezlo před třemi lety do Česka úspěšného švédského spisovatele, sloupkaře a blogera Fredrika Backmana. Čtenáře si tehdy získal románem...  celý článek

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.