Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Listování představí knižní úpravy Teigeho, Toyen, Warhola i Knížáka

  15:32aktualizováno  15:32
V olomouckém Muzeu moderního umění bude 10. června otevřena výstava Listování. Představí moderní knižní kulturu ve sbírkách muzea. Potrvá do 11. října.

Andy Warhol. Brillo, 1975 (z výstavy Listování) | foto: Muzeum moderního umění Olomouc

Výstava by měla na pěti stovkách exponátů ukázat, jak se měnila kniha s nástupem secese, symbolismu, surrealismu nebo funkcionalismu i v 2. polovině 20. století a jak se z ní stalo svébytné umělecké dílo.

Mezi vystavenými exponáty budou nejen typografické skvosty a bibliofilie z let 1882-1970, ale také podstatná část z muzejního fondu tzv. autorských knih, který je co do rozsahu i kvality nejvýznamnější v České republice. Listování je vrcholem letošního Roku knihy v Muzeu umění Olomouc – řady výstav, které se věnují rozmanitým podobám knižní kultury od středověku do současnosti.

Albertine Sarrazin. Astragal, Obálka Zdeněk Sýkora 1. vyd. Praha : Odeon, 1968 (z výstavy Listování)

Sbírku Kniha 20. století, která je na výstavě zastoupena bezmála třemi stovkami svazků, olomoucké muzeum založilo v roce 1994. "Těžištěm sbírky je česká knižní avantgarda v období mezi dvěma světovými válkami, kdy hlavními proudy v českém knižním umění jsou funkcionalisticky orientované knižní úpravy a konstruktivistická typografie, jedinečná tvorba Josefa Čapka i umělci tvořící v duchu poetismu a surrealismu," uvedla kurátorka sbírky Hana Bartošová.

Josef Čapek. Země mnoha jmen, Obálka a úprava Josef Čapek, 2. vyd. Praha : Otakar Štorch - Marien, 1923 (březen) (z výstavy Listování)

Na výstavě se tak objevují knihy, jejichž podobu navrhovali tak významní avantgardní tvůrci jako například El Lisickij, Alexandr Rodčenko, László Moholy–Nagy, Karel Teige, Ladislav Sutnar, Jindřich Štyrský, Toyen nebo Josef Šíma. Součástí sbírky jsou rovněž knižní úpravy z počátku 20. století ve stylu secese, symbolismu a později expresionismu a kubismu.

Konstantin Biebl. S lodí jež dováží čaj a kávu : poesie 1926–1927, Typografie Karel Teige, 2. vyd. Praha : Jan Fromek, 1928 (z výstavy Listování)

"Tyto tendence jsou zastoupeny na výstavě knihami Vojtěcha Preissiga, Františka Bílka, Karla Hlaváčka, Františka Koblihy nebo Josefa Váchala," řekla kurátorka. Sbírka je časově vymezena koncem 60. let. "Po nástupu normalizace sklouzla knižní kultura až na výjimky do průměru, který byl příznačným rysem oficiálního umění doby. Vakuum, ve kterém se česká knižní kultura ocitla, se podařilo překonat až po roce 1989. Objektem našeho sběratelského zájmu se tak stala až současná tvorba," vysvětlila Bartošová.

Karel Hynek Mácha. Máj, Ilustrace Jan Konůpek, Praha : R. Brož, [1910] (z výstavy Listování)

Sbírku Kniha 20. století doplňuje výběr z Knihovny Otto Františka Bablera, významného olomouckého překladatele a bibliofila, jehož literární pozůstalost čítající zhruba sedm tisíc svazků spolu s korespondencí a archivem převzalo Muzeum umění v roce 2005. Bablerova knihovna se přitom do výstavního sálu přestěhovala nejen prostřednictvím asi stovky svazků, nýbrž v takřka věrné podobě, tedy včetně nábytku - polic i stolu, za nímž Babler pracoval.

Druhým sbírkovým fondem, jehož podstatnou část Muzeum umění Olomouc na výstavě Listování vůbec poprvé představuje veřejnosti, jsou tzv. autorské knihy, tedy žánr, který se vymezil v rámci výtvarné avantgardy 60. let 20. století jako samostatná umělecká kategorie.

Edward Ruscha. Every Building on the Sunset Strip, 1966 (z výstavy Listování)

"Naše sbírka začala vznikat na konci 90. let a dnes poskytuje téměř komplexní obraz fenoménu autorské knihy jak ve smyslu vývoje ve světovém i domácím kontextu, tak žánrového rozrůznění. Jedná se o euroatlantickou kolekci představující různé možnosti přístupu k tomuto výtvarnému žánru. Koncepční akviziční činnosti v oblasti autorské knihy se naše muzeum věnuje jako jedna z mála institucí v České republice a dovolím si tvrdit, že náš soubor je nejkvalitnější u nás," upozornila kurátorka Gina Renotière.

Dalibor Chatrný. Pálená kniha, 1983 (z výstavy Listování)

Ve sbírce, kterou na Listování reprezentuje více než 120 exponátů, jsou vedle jedinečných autorských přístupů (Dalibor Chatrný, Rudolf Fila, Milan Knížák, Květa Pacovská, Miloš Šejn, Dezider Tóth ad.) zastoupeny konceptuální (Petr Babák, Vladimír Havlík, Jiří H. Kocman, Vladimíra Sedláková, Jiří Valoch, Jan Wojnar ad.) či lettristické polohy práce s autorskou knihou (Jan K. Čeliš, Jiří Hůla, Josef Volvovič, Ladislav Novák, Václav Vokolek ad.).

Milan Knížák. Kniha dokumentů, 1952–1985 (z výstavy Listování)

Další linii tvoří díla, která se zabývají vztahem výtvarného umění a hudby (Milan Grygar, Petr Pokorný), hraniční oblast mezi autorskou knihou a objektem představují práce autorů z významného mezinárodního hnutí Fluxus (Bici Hendricks, George Brecht, Robert Watts a další), které dnes patří ke klasickým a zakladatelským dílům v oblasti autorské knihy.

Výstavu Listování doprovází česko-anglická publikace, která obsahuje texty kurátorů příslušných sbírek i spolupracovníků muzea, kteří svou aktivitou podnítili vznik těchto sbírek (Zdenek Primus, Jiří Valoch).

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jan Zrzavý
Žlutý Kristus a další Zrzavého poklady. V létě bude i Kyncl a Gutfreund

Letní prázdniny se blíží, přesto galeristé po celém Česku stále pilně chrlí na své návštěvníky nové a nové výstavy. K vidění je dílo Jana Zrzavého, Františka...  celý článek

Kája Saudek ve svém ateliéru v roce 2006
VIDEO: Každý den kreslil. Otevírá se retrospektiva Káji Saudka

V neděli to budou dva roky od chvíle, kdy zemřel malíř Kája Saudek. Muzeum Českého krasu v Berouně nyní připravilo retrospektivní výstavu Kája Saudek -...  celý článek

Umělec Patrik Proško
Stále se honíme za tím, abychom zanechali trvalou stopu. To je egoismus

Kdo je člověk, který zcela vědomě tvoří tak, aby jeho dílo co nejdříve zmizelo? Co ho k tomu vede a jak přemýšlí? Vyjádření vizuálního umělce Patrika Proška...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.