Richie do Prahy přijel mírně zklamaný. Čekal totiž sníh a naše relativně teplé počasí ho překvapilo. "Měl jsem připravený medvědí kabát a s tímhle jsem nepočítal," postěžoval si s úsměvem hned zkraje sobotního vystoupení. To ale bylo jediné, co ho při návštěvě Česka zaskočilo. Na pět tisíc fanoušků ho totiž hltalo s otevřenou pusou.
Aby ne: slíbil jim, že zazpívá vše z 60., 70., 80. a 90. let, respektive vše, na co je schopen si vzpomenout. Úvod tak obstaral ochutnávkový remix hitu Hello, jímž sice starší ročníky nepatrně vyděsil, ale v přídavku jim ho nabídl v klasické, tedy nejromantičtější a nejpompéznější verzi.
Richie totiž patří mezi ty interprety, kteří opravdu dobře znají své publikum, a tak ví, co na něj bude fungovat. Laškuje s ním, popichuje ho, hecuje a odměňuje velkými hity v nejčistších aranžích.
Ve tvářích přítomných vyloudil jeden z prvních úsměvů už u druhé skladby All Around The World. A ten se ještě roztáhl, když se o několik minut později ozvaly tóny písničky Easy. Kdo v davu tehdy tušil, že to není hit od Faith No More, ale jde o pecku z repertoáru Commodores, s nimiž Richie vystupoval, jihl blahem.
Lionel Richie - Tuskegee (obal lba)
"Vždy, když se vám dělo něco důležitého v životě, byl jsem u toho," prohodil asertivně po americku a zazubil se do ztemnělé vysočanské haly. Jako by si v tu chvíli spletl koncert s politickou agitkou k prezidentským primárkám. Trápíte se, zklamali jste se v lásce nebo jste se zamilovali? Na to měl hudebník jasnou odpověď: "Pusťte si Lionela Richieho." Kdyby s takovým tipem přišel kdokoli z domácí produkce, z davu se by mu s největší pravděpodobností vrátilo nesouhlasné brblání. V případě uvolněně přehrávajícího Richieho se ale lidé smáli.
Když je navíc vyzval, aby si zatancovali na stropě, tedy na Dancing On The Ceiling, všichni vystřelili ze sedaček a začali se vlnit do rytmu. "Praha je jeden tančící stroj, který se vymkl kontrole," smál se a prohlížel si rozparáděné fanynky v prvních řadách. Jim ochranka překvapivě nikterak nebránila v pořizování zpěvákových portrétů z bezprostřední blízkosti.
Vyhlídka z pódia musela být skutečně výjimečná. Přestože se nikterak hlasitě nezpívalo, trsalo se jak o závod. Postupně se rozvlnili i zakabonění chlápci, kteří večer přišli protrpět po boku svých rozzářených partnerek. A když došlo na All Night Long, nebylo pochyb o tom, že na Richieho by stejná početná skupina přišla klidně za rok znova.
Lionel Richie vystoupil v sobotu 20. října v Praze.
Ve třiašedesáti letech totiž rodák z města Tuskegee, po němž pojmenoval aktuální výběrovou desku a právě toto turné, nabízí i skvělou podívanou. Sám se mezi hudebníky pohybuje s maximální lehkostí, zpívá bez milimetrové intonační odchylky a navíc stíhá i pózovat. Sluší mu jak jednoduché obleky, tak jemně nasvícená a velmi jednoduchá scéna.
A pro ty, kteří berou Richieho vystoupení za standardní, je třeba říct, že hudebně tak čistý a skvěle odehraný koncert je jeden z deseti. Přehrát "best of" bravurně a technicky správně a přesto s grácií, nadšením, chutí a upřímným úsměvem nebývá obvyklé. Naposledy to Praze předvedl Bruce Springsteen a také Sting. Škoda jen, že Richie rezignoval na představení svých kolegů. Zasloužili by si vlastní potlesk.
Zkrátka není nad to sledovat při práci někoho, kdo ji má rád, baví ho a dokáže svým entuziasmem nakazit všechny okolo. Věřte, že vám pak bude i váš milý do ucha broukat Say You Say Me dalších čtrnáct dní.
Lionel Richie
Praha, 20. října 2012. Předkapela: David Deyl.
Hodnocení iDNES.cz: 90 %
