Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé zpívají písničky se mnou, pochvaluje si Václav Neckář

  2:59aktualizováno  2:59
Především lidem, kteří ovlivnili jeho uměleckou dráhu, zasvětil Václav Neckář plánovaný velký koncert v pražské Lucerně. V rozhovoru vzpomíná na začátky přátelských vztahů i na to, co pro něj tyto osobnosti znamenají dnes.

Václav NeckářBude to dárek pro mé nejbližší kamarády, kteří mají jubileum a kteří se mnou tráví nejvíc času, říká zpěvák. Bez bratra Jana, textařů Zdeňka Rytíře, Jana Schneidera či kytaristy Otakara Petřiny by se asi sotva stal takovou legendou české populární hudby – i když lidí, kteří stáli u fenoménu Neckář, bylo pochopitelně víc.

Máte za sebou těžkou chorobu, nicméně dál koncertujete. Jak to zvládáte?
Musím si písničky stále opakovat, protože se mi ztrácejí. Dříve jsem byl zvyklý řídit. To už dělat nemůžu, potřebuji se soustředit na jednu činnost. Když přijdeme na koncert, tak se v zákulisí třeba natáhnu na deset minut, zavřu oči a koncentruji se. Pak můžu jít zpívat. Moc mi pomáhá syn tím, že se mnou na koncerty jezdí. Udělal mi speciální čtecí zařízení. Některé balady, které trvají čtyři minuty, bych asi nezvládl bez nápovědy. Ovšem povídání mezi písničkami nemám napsané, snažím se moderovat.

Včetně žertování, kterým jste pověstný?
Snažím se. Nedávno jsem řekl: "Na dlouhé proslovy zatím nejsem, já si počkám až do parlamentu." Ovšem po dvou hodinách koncertu udělám někdy chybu. Najednou nemůžu domyslet myšlenku, dostat ji do pointy. A lidi mi pomůžou z hlediště. Oni vědí, že mám tenhle problém, a myslí místo mě. To je výborné. Jsou velmi vstřícní. A zpívají se mnou. Chodí na nás lidi kolem mého věku, ale jsou mezi nimi i mladí. Mám štěstí, že jsme kdysi natočili pohádku Šíleně smutná princezna, kterou si předalo několik generací posluchačů. Ty písničky si lidi pamatují.

Vraťme se ke koncertu v Lucerně. Kdy jste jej dávali dohromady?
Bratři Václav a Jan NeckářoviVymyslel jsem jej někdy loni v září. Protože 11. února 2009 měl můj brácha Honza dvakrát třicet a kytarista Ota Petřina bude mít dvakrát třicet 4. června. Brácha a Ota budou slavit prací na jevišti. Já jsem si představoval, že v první řadě usedne Honza Schneider a Zdeněk Rytíř. Bohužel Zdeněk je od listopadu v nemocnici a já se obávám, že nebude moci do Lucerny přijít.

Jak to vyřešíte?
Nad jevištěm necháme instalovat plátno, takže Zdeněk bude zvěčněný v klipu nebo nějaké připomínce. Hlavně mu držím palce, aby se mohl vrátit do života. Ale myslím, že dělá pokroky. Léčila ho paní docentka Drábková, která kdysi ošetřovala Jana Wericha, a on se z toho dostal. Doufám, že to Zdeněk zvládne. Momentálně leží na áru, v pokoji, kde marodil exprezident Václav Havel. I on se z toho dostal. Doufám, že to bude dobré znamení. 11. dubna bude Zdeňkovi pětašedesát.

Jiný váš kamarád, Jan Schneider, má letos pětasedmdesátiny. Odkdy se přátelíte?
Václav NeckářOd roku 1964, kdy jsem si poprvé zazpíval v plzeňském Divadle Alfa. Honza Schneider pro něj psal. S Bohuslavem Ondráčkem dělali písničky pro Martu Kubišovou a pak jsem se k nim dostal i já. Schneider mi od začátku dával texty o koních. Hříbě, můj duet s Helenou Vondráčkovou, napsal v roce 1965. Po pětadvacetileté pauze, kdy byl ve Svobodné Evropě, se vrátil k Světu, tedy do Třeboně k rybníku Svět. A napsal mi Píseň pro jockeye, věnovanou lidem kolem dostihů, protože mám spoustu kamarádů v Chuchli. Stala se základem mé desky Oči koní, kterou jsem vydal po sedmnáctileté pauze. Už jsem si myslel, že po mozkové příhodě nebudu moci ve studiu pracovat. Dramaturgem téhle desky byl Zdeněk Rytíř.

Kdy vaše spolupráce začala?
Zdeňka znám od roku 1965. Ale trvalo chvíli, než mi napsal první text. Tenkrát jsme zpívali anglicky. Třeba Ša-la-la-la-li, píseň od skupiny Small Faces. Jednou jsme vystupovali v Třinci na stadionu. Byla zima, nastydl jsem a dostal horečku. Zdeněk říkal: "Když to překonáš a zítra zazpíváš, napíšu ti přes noc text." Tak vznikla česká verze. Od roku 1965 mi Zdeněk napsal spoustu textů. A když jsme pak s Martou a Helenou sháněli kapelu, zabrousil na konzervatoř, kde našel skvělého devatenáctiletého kytaristu Otu Petřinu. A objevil tam i výborného bubeníka Petra Hejduka. To byl základ kapely, která pak doprovázela Golden Kids.

Na tehdejší Golden Kids se vzpomíná dodnes.
Premiéru představení Listy důvěrné jsme uvedli v pražském Divadle Rokoko. Trojrecitál s Martou, Helenou a se mnou byl i startem pro Golden Kids. Jak řekl Bohuslav Ondráček: "Už bylo dost malých divadel, musíme do velkých hal." Jenže jsme si mysleli, že to, co se stalo 21. srpna 1968, brzy skončí. Že cizí vojáci odejdou. Bohužel se to zvrtlo jinak. Trvalo to dvacet let a Marta na to mezitím doplatila zákazem zpívání.

U soudu, který tehdy vedla Marta Kubišová proti agentuře Pragokocert, kde na ni vytáhli "skandální" falešné fotky, jste svědčil v její prospěch.
S Václavem Neckářem a Martou Kubišovou - koncert k 60. narozeninám H. VondráčkovéDoufal jsem, že Marta se brzy vrátí na jeviště. Čekal jsem. A když to dopadlo do vytracena a Marta nemohla pracovat, tak mě Zdeněk Rytíř a manažer Hanuš Bunzel přesvědčili, abych založil vlastní kapelu. No vlastní... Brácha Honza byl na vojenské hudební škole, odkud jsem ho v roce 1969 vyplatil. Tenkrát to kupodivu šlo. Zaplatil jsem školné a brácha se dostal z Topoľčan do Prahy. Bydleli jsme všichni na Pankráci v 3 + 1. Když se vrátil ze zájezdu Ota Petřina a hráč na klávesy Petr Formánek, založili jsme v roce 1971 Bacily. Náš první program v Divadle Rokoko se jmenoval Doktor Dam Di Dam a jeho Bacily. Bacily mi už zůstaly – za 38 let jimi prošlo asi pětadvacet muzikantů.

Chcete je nyní pozvat všechny do Lucerny?
Když jsme měli výročí pětadvaceti let Bacilů, pozval jsem všechny. Na jevišti jsme měli troje bicí a zahráli si s námi čtyři kytaristi. Letos to nebudeme takhle dělat.

Pozval jste i Martu Kubišovou?
Václav Neckář Ano. Zdeněk Rytíř i Honza Schneider napsali pro spoustu lidí krásné texty, proto jsem vybral ještě Martu a Petru Janů. Ta nahrála s Otou Petřinou album Motorest. Zdeněk Rytíř se podílel také na cédéčkách Petra Spáleného. Mimochodem dalšího oslavence, který měl teď v březnu pětašedesátiny a kterého jsem pozval do Lucerny. Takhle je to propojené. Ještě dodám, že Petr Spálený mi věnoval baladu Oči koní spolu s Josefem Fouskem. Ten má letos sedmdesátiny. Tahle branže má letos samá výročí. Naďa Urbánková, Josef Laufer, Karel Gott...

Helena Vondráčková výročí nemá a v koncertním programu pro Lucernu není. Myslíte, že bude těžké dát znovu dohromady Golden Kids?
Nechci se toho dotýkat, promiňte, je to hloupá záležitost.

Chtěl byste se teď pustit do nové desky?
Na to teď nemyslím. Víte, Zdeněk Rytíř je vlastně duchem mých projektů. Jeho nemoc mě zaskočila. Honza Schneider je v Třeboni, telefonujeme si. Třeba mi kamarádi ještě něco napíšou.

Sledujete hudební scénu kolem sebe?
Václav NeckářNedávno jsme jeli z Plzně. Zastavili jsme na jídlo kousek za Rokycany. Přišel kluk, kterého jsem poznal. Zbyněk Drda. Společně jsme zpívali na Silvestra v předminulém roce. David Spilka je také velmi šikovný zpěvák. Ale mám pocit, že lidé, kteří vyrobili SuperStar, je většinou nechali napospas. My jsme měli štěstí, že když si nás dramaturgové, producenti a autoři stáhli do divadla, tak se o nás starali. Mladý zpěvák potřebuje zázemí, které pro něho pracuje.

Ohlédněte se. Máte vůbec nějaký nesplněný sen?
Bylo by fajn vrátit se aspoň o dvacet let zpátky. Ovšem teď mají všichni výročí. A já mám v říjnu double six. Dvě šestky.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Robbie Williams (Letiště Letňany, Praha, 19. srpna 2017)
RECENZE: Robbie Williams stále boduje v popové těžké váze

Sobotní koncert Robbieho Williamse na pražském Letišti Letňany byl ukázkovou popovou show ze staré školy. Hvězdný britský zpěvák skutečně zpíval, kapela hrála...  celý článek

Záběr z festivalu Brutal Assault 2017
Brutal Assault hlásí rekordní návštěvu, metalisté udělili lepší dvojku

Na metalový festival Brutal Assault, který v neděli skončil v areálu pevnosti v Josefově na Náchodsku, dorazilo rekordních zhruba 20 tisíc návštěvníků. Ti v...  celý článek

Holden (Rock for People 2017)
VIDEO: Holden pořídil klip na festivalu, zpívá o trablech se sirupem

Kapela Holden přichází s videoklipem k písni Malinovej sirup ze své aktuální desky Střepy v postelích. Klip je plný emocí, protože vznikl v rámci vystoupení na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.