Jižně od Vídně leží hrad Lichtenštein. Od něj se odvozuje jméno rodu Lichtensteinů, šlechty, která vlastnila řadu pozemků a zámků v Dolních Rakousích i na jižní Moravě. Patřilo jim mikulovské panství, Lednicko-valtický areál, území na Opavsku a Krnovsku.
Prvním nositelem jména byl pravděpodobně Hugo Lichtenštejn (zmínka pochází z roku 1136). Dnes čítá rodina zhruba stovku členů a její hlavou je kníže Hans Adam II., který vládne státu mezi Rakouskem a Švýcarskem.
Nedávné obnovení diplomatických kontaktů mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem se stalo i důvodem k uspořádání reprezentativní výstavy ve Valdštejnské jízdárně nazvané Klasicismus a biedermeier z knížecích lichtenštejnských sbírek.
Od klasicismu k biedermeieru
Tři stovky předmětů, z toho polovina obrazů, zasahují od klasicismu až k biedermeieru a jsou jedním slovem pohádkové. Nabízí totiž pohled do doby, kdy šlechta na moravských zámcích žila tak, jak si představujeme právě díky pohádkám: mezi loveckými psy, v nádherných šatech, mezi zlaceným porcelánem, na luxusních židlích, ve společnosti chův a vychovatelek, na plesech a bálech.
Právě tenhle svět výstava evokuje. Sestává z děl, která po staletí přibývala do lichtenštejnské sbírky, a také ze zápůjček z několika moravských zámků, například právě z Lednice. Ostatně architektonické návrhy stavby lednického minaretu, čínského pavilonku či odklonu kanálu řeky Dyje patří k těm pozoruhodným a nejméně očekávatelným.
Kromě krajin a zátiší výstavě dominují portréty. Právě vývoj portrétů od konce 17. do začátku 19. století je jedním z nejzajímavějších momentů výstavy. Děti nikdy neměly tak růžová líčka a kudrnaté vlásky jako na obrazech Friedricha von Amerlinga. Kromě nich tu visí díla dalších zásadních autorů rakouské malby 19. století, jako byl Peter Fendi, Ferdinand Georg Waldmüller či Heinrich Füger.
Knížecí rod totiž v dějinách umění působil jako výrazný mecenáš, portrétování rozvětvené knížecí rodiny živilo několik umělců té doby. Fendi například portrétoval malé princezny při hrách či nad knihou v altánku, Waldmüller budoucího císaře Františka Josefa, zde asi dvouletého, oděného coby vojevůdce v noční košilce a s cínovými vojáčky.
Oáza vysoké šlechty
Výstava se soustředí i na krajinářství 19. století v Rakousku: pohledy na soptící Vesuv, alpské cesty, jezera a horské chaty evokují vzdálenou idylu světa před dvěma sty lety, těsně před zlomem tradiční společnosti v tu moderní s úplně jinou dynamikou.
Výstava Klasicismus a biedermeier z knížecích lichtenštejnských sbírek evokuje prázdninová putování po hradech a zámcích – to, co je obvykle roztroušené na mnoha místech republiky, je ve Valdštejnské jízdárně nakumulované do výstavního sálu, atmosféra se tak násobí a zintenzivňuje.
Působivá a vydařená instalace navíc návštěvníka pohltí tak, že si chvílemi připadá, jako by mezi ty princezny a knížata patřil. Žádné objevné současné znepokojující umění se zde nekoná, jen čistě zasněný výlet do biedermeierovské oázy vysoké šlechty, kde zlacená jídelní sada sestává z více než dvou set dokonale zdobených kusů.
Z knížecích lichtenštejnských sbírek
Klasicismus a biedermeier
Valdštejnská jízdárna, Praha 1. Pořádá Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a Liechtenstein Museum ve Vídni, kurátor Johann Kräftner. Výstava trvá do 17. října.
Hodnocení MF DNES: 80 %
