Kurz negativního myšlení, Muž bez minulosti, Mocná Afrodité, Ucho, a nyní Želary, které měly premiéru v sobotu v pražském Divadle Rokoko. Příliv se jen tak nezastaví - v pražském NoD chystají Smrt a dívku podle Polanského, divadlo ABC zase ohlásilo premiéru podle populárního sitkomu BBC Kancl.
Miláček Sam
Abychom byli spravedliví - Želary jsou původně ceněnou povídkovou sbírkou Květy Legátové a teprve ve spojení s další novelou autorky, Jozovou Hanulí, z nich vzešel stejnojmenný film.
DVD Želary
Dá se předpokládat, že řada potenciálních diváků si Želary propojí právě s Trojanovým snímkem. Dramaturgyně inscenace Věra Mašková nesouhlasí: "V případě Želar je pro nás rozhodující, že Květa Legátová je vynikající spisovatelka. Nemyslíme si, že lidé znají Želary pouze jako film: vždyť je to jedna z nejprodávanějších českých knih a také nejfrekventovanější výpůjčka české literatury ve veřejných knihovnách. A ti, kteří knihy četli, si představení vychutnají víc než lidé, kteří mylně předpokládají, že uvidí něco připomínající stejnojmenný film."
Že si divadla ráda půjčují filmovou látku, je nezpochybnitelný fakt. Právě Městská divadla pražská mají na repertoáru Trierovo drama Prolomit vlny a komedii Holky z kalendáře, jež vznikla podle snímku s Helen Mirrenovou z roku 2003.
Proč scény tak často sahají po všeobecně známých námětech? Zaprvé pro silné příběhy, ověřené setrvalým zájmem publika a dopředu zařízeným ohlasem, a to nejen diváků, ale i médií. To přirozeně platí jen o největších hitech a netýká se zmíněných Holek z kalendáře o partě žen, které v pokročilejším věku nafotí akty. Takový text si každý příčetný dramaturg naopak zvolit musí, potřebuje-li zaměstnat dámskou hereckou šatnu. "Zlatý fond divadelních her" je totiž k herečkám spíše skoupý.
Divadla si navíc již několik let stěžují na nedostatek současných textů, zvlášť pokud jde o česky psanou tvorbu. Jak se zdá, největší hlad je po komediích, proto se trvalé oblibě divadelních dramaturgů těší Woody Allen. To je ovšem láska trvalá, "allenovky" nejsou výsledkem posledních pár sezon, ale v repertoáru divadel se objevují již od osmdesátých let minulého století, kdy jeviště zaplavil divadelní přepis snímku Zahraj to znovu, Same.
Severské emoce
Filmová látka má svá úskalí, každé médium pracuje s jinými prostředky. Inscenace musí najít vlastní výraz, pokud možno nezklamat příznivce filmové verze a srozumitelně dílo představit těm, kteří jej vidí poprvé. Dramaturgyně Martina Kinská, stojící za inscenacemi Švandova divadla Kdo je tady ředitel a Kurz negativního myšlení, odmítá, že by si scéna usnadňovala práci s tím, že "pouze" použije oblíbený artový film.
Hráli Woodyho AllenaPavel Kikinčuk hrál režisérovu roli v představení Zahraj to znovu, Same na plzeňské scéně koncem 80. let. Jan Hrušínský hraje v tomto roce ve stejné inscenaci, jen na scéně pražského Divadla Na Jezerce. Václav Vydra Allena ztvárnil v letošním představení vinohradského divadla Mocná Afrodité. |
"V obou případech jsme hledali současnou komedii s výrazným černým humorem. Pročetli jsme kvanta divadelních textů, ale nic takového jsme nenašli. Navíc se ukázalo, že většina diváků snímek Kdo je tady ředitel neznala," říká Kinská. Severské filmy jsou na českých scénách podle ní oblíbené zejména proto, že vycházejí z jednoduchých, ale emočně silných situací.
Proud je samozřejmě i opačný, také filmaři jsou lační po nových námětech, a tak se z původních divadelních her stávají filmové hity, stačí vzpomenout na tituly Důkaz s Gwyneth Paltrowovou či Pochyby, které byly planou oscarovou nadějí pro Meryl Streepovou. V českém prostředí případně autoři jeden námět zpracují dvakrát - příkladem budiž Zelenkovy Příběhy obyčejného šílenství nebo Hřebejkovo Musíme si pomáhat. A proti jepičímu životu divadelních verzí postavil Václav Havel své filmové Odcházení.
