Švýcarský soubor Les Cornets Noirs uvedl v kostele sv. Šimona a Judy hudbu z počátku sedmnáctého století, která se začala pozvolna vzdalovat renesančnímu vícehlasu. Divák si především mohl užívat starý dechový nástroj cink, kterému by se rozhodně dalo říkat andělský. Snad ze všech historických instrumentů totiž vydává nejlahodnější, nejměkčí zvuk. Bork-Frithjof Smith a Gebhard David jsou navíc ve hře na cink skutečnými virtuosy. Některé skladby počítají s efektem ozvěny, pro jehož zvýraznění oba hráči využívali různé prostory kostela.
Severská exotika
Mnohem hlouběji do historie se ponořil program Sibylla, zasazený do kostela Panny Marie na Slovanech v Emauzském klášteře. Z dvanáctého století vystoupila Hildegarda von Bingen, ve své době mimořádně uznávaná autorita, zakladatelka kláštera poblíž Bingenu nad Rýnem, a navíc autorka básnických textů na duchovní náměty, které sama zhudebnila.
Český soubor Tiburtina Ensemble je využívá spíš jako základ k rozvinutí vlastní tvořivosti. Sopranistky Barbora Kabátková a Hana Blažíková podložily zpěv improvizací na středověké harfy, připojila se k nim i Margit Übellackerová, hráčka na dulce melos, předchůdce cimbálu.
Také další koncert stavěl především na improvizaci a muzikantské fantazii, ale zase z jiné doby a z jiného koutu Evropy. Švédský soubor Silfver předvedl lidovou hudbu své země, propojenou s umělou barokní, ale také modernější muzikou. Kromě známých nástrojů, jako jsou loutna nebo viola da gamba, navíc divákům představil exotický skandinávský nástroj nyckelharpa, zvláštní hybrid houslí a niněry, pocházející asi ze 16. století a v některých oblastech Švédska užívaný dodnes. Betlémská kaple byla skvělým pozadím pro takový večer.
