Luanda Siqueira ve vystoupení La Luna, Letní slavnosti staré hudby 2015

Luanda Siqueira ve vystoupení La Luna, Letní slavnosti staré hudby 2015 | foto: Petra Hajská

RECENZE: Jak se hraje pro krále o múzách a ženách. I pod vlivem úplňku

  • 0
Nabídce koncertů klasické hudby v prázdninové Praze každý rok dominují Letní slavnosti staré hudby. Festival nevelký rozpočtem se specializuje na starší stylová období, nepyšní se velkými mediálními hvězdami, přesto nepůsobí uzavřeným dojmem. Neustále totiž přichází s atraktivními programy a představuje zajímavé hudebníky z různých zemí.

Letošní ročník už má za sebou tři koncerty z devíti. Opět byl každý svým způsobem objevný a vyprávěl příběhy, navíc spojené jedním tématem. Letos je jím fenomén ženství v dějinách hudby, zkoumaný z často nezvyklých úhlů.

Graciézní zábava 80 %
Zahajovací koncert vytvořil na Zámku Troja iluzi francouzského královského dvora osmnáctého století a ze stínu dějin nechal vystoupit skladatelku Élisabeth-Claude Jacquet de la Guerre, chráněnku milenky Ludvíka XIV., markýzy de Montespan, nebo Julii Pinel, o jejímž životě toho historici vědí jen málo.

Obě dámy však psaly neméně jemnou a galantní hudbu, oslavující múzy a mytologické hrdinky, jako jejich mužští kolegové. Z těch byl zastoupen například François Couperin nebo Michel Pignolet de Montéclair, z jehož díla zazněla kantáta Smrt Didonina, méně známé zpracování zoufalství a smrti královny Kartága, opuštěné Aeneem.

Hra francouzského souboru La Sainte Folie Fantastique a kultivovaný zpěv Mailys de Villoutreysové zvýraznily ušlechtilost a graciéznost dvorské zábavy.

Písně beze slov 70 %
Žena však dějinami hudby prostupovala spíš jako inspirace a předmět milostného toužení a to bylo naopak tématem druhého koncertu, jenž se konal v míčovně Pražského hradu. Holandský soubor La Violetta přivezl madrigaly autorů z šestnáctého a sedmnáctého století, konkrétně zhudebněné sonety Franceska Petrarky, opěvující básníkovu platonickou lásku, šlechtičnu Lauru de Noves.

Soubor v čele s gambistkou Paulinou van Laarhoven byl výborný, hrál nicméně instrumentální úpravy madrigalů. Byly příjemné, nenahradily však účinek slov a zpěvu, takže se v průběhu večera spíš dostavoval pocit, že tato verze by byla vhodnější ke kulisovému než k soustředěnému poslechu.

Magie měsíce 80 %
V dalším programu La Luna, opět umístěném do Trojského zámku, pozornost rozhodně neochabovala, a to i přes značné vedro. Postarali se o to členové španělského souboru Glossarium, vybaveného přirozeně i kytarou a sestavou bicích, a brazilská zpěvačka Luanda Siqueira. Předvedli jakousi směs španělské a portugalské barokní hudby, lidových melodií a moderních umělých písní jihoamerických a španělských autorů.

Všechny v různé míře spojoval měsíc, který měl v dávných kulturách ženskou povahu. Ve svých fázích zrcadlil a ovlivňoval životy lidí a jejich milostná soužení. Koncert byl jakési svérázné „etno“, pro Středoevropana exotika podaná s kombinací temperamentu a elegance. Díky tištěným překladům bylo možné si vychutnat i krásu španělské poezie.

Festival pokračuje ve středu večer v kostele sv. Šimona a Judy, kde švýcarský soubor dobových nástrojů Les Cornets Noirs vzdá hold svaté Máří Magdaléně.


Témata: hudebník, Múzy