Na římském večeru v Trojském zámku jiskřily nejen blesky, ale i muzika

Blesky a přívaly vody vítaly diváky, kteří přišli do Trojského zámku v Praze na koncert Letních slavností staré hudby. Podobu večera to nenarušilo. Prostředí zámku, postaveného ve stylu římských předměstských vil, navíc ladilo s programem.

Záběr z jednoho z předchozích ročníků Letních slavností staré hudby. | foto: letnislavnosti.cz

Dramaturgie letošního ročníku totiž sleduje "římskou nit" neboli vliv, jaký mělo věčné město na hudebníky v době renesance a baroka.

Především to jiskřilo hudebně, díky španělskému souboru Euskalbarrokensemble, jehož repertoár zdůrazňoval španělské vazby s Římem. A to na dílech skladatelů, kteří v Římě působili a své poznatky spojovali s domácí tradicí.

El tambor del mundo

80 %

(Letní slavnosti staré hudby)

Carlos Mena – kontratenor

EUSKALBARROKENSEMBLE (Španělsko)

Josetxu Obregon – barokní violoncello

David Mayoral – perkuse

Enrike Solinís – loutna, umělecký vedoucí

Mimoto zněla i hudba italských autorů 17. století. Ve všech se zaskvěla virtuozitou a živostí trojice hudebníků. Kromě uměleckého šéfa, loutnisty Enrika Soliníse, ji tvořili ještě cellista a hráč na bicí.

K nim se v několika číslech připojil španělský kontratenorista Carlos Mena. Není možná tak proslulý a charizmatický jako někteří současní hvězdní zástupci tohoto oboru, ale má příjemný, spolehlivě vedený hlas a bezprostřední projev.

Mezi ukázkami raně barokní, světské i duchovní tvorby v jeho podání obzvlášť vyniklo zhudebnění latinského textu Stabat Mater od ve své době velmi uznávaného Giovanniho Sancese.

Festival pokračuje ve středu v Břevnovském klášteře, tentokrát na téma Řím a Portugalsko.