Hned po prvních tónech Pere Ubu bylo jasné, že pokud jde o hudební jazyk, Pere Ubu model '98 se od předchozích modifikací téhle party příliš neliší. Lví podíl na tom má David Thomas, jehož impozantní postavu nelze přehlédnout a který zpíval stejně dobře jako zamlada. Těžko, snad s výjimkou Diamandy Galásové, najít někoho, kdo by tak jako on pracoval s hlasem: z teatrálního vyprávění přeskakoval do hysterického jekotu, hřímal i šeptal, tvářemi třásl jako sysel; v některých písních - například Heart Of Dark-ness - používal sadu mikrofonů, jimiž měl prošpikovánu rudou řeznickou zástěru, k vytváření různých efektů či druhého, jinak znějícího hlasu. Někdy hrál na píšťalku, v jedné skladbě použil akordeon. Thomas působil jako šílenec, ale všechno měl absolutně pod kontrolou. Zřejmě rozhodujícím pro zvuk kapely byla hra Roberta Wheelera - mačkal klávesy a kroutil knoflíky stařičkého analogového syntezátoru, ale také kouzlil s thereminem, předválečným předchůdcem elektronických nástrojů. Zvuky těchto zařízení ještě umocňovaly Thomasův vyhrocený zpěv-řev. Totéž platí pro kytaristu Toma Hermana, veterána z dob původních Pere Ubu. Netlačil se do popředí, spíše podmalovával celkový zvuk; když však bylo třeba, hrály jeho riffy prim. Vypomáhal mu druhý kytarista Jim Jones. Basistka Michele Templeová poskytovala skvělý spodek, stejně jako bicí Steva Mehlmana.
Přestože Thomas avizoval průřez celou tvorbou Pere Ubu, na skutečně staré kousky nedošlo: zazněly pouze Heart Of Darkness a - paradoxně - Final Solution, již kapela kvůli možným, ale nemístným asociacím s "konečným řešením" léta odmítala hrát. Většinu repertoáru tvořily skladby z posledního alba Pennsylvania. Vynikající koncert potvrdil, že kapely jako Pere Ubu mají i v dnešním vykalkulovaném světě rocku své místo.
|
Alternativa '98 - Pere Ubu |
|
Pořádal Unijazz ve spolupráci s hl. m. Prahou |
|
Divadlo Archa, 1. prosince |
