Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Legátové prosté, leč čtivé detektivní retro

  1:00aktualizováno  1:00
Nic není tak prosté. Alespoň u případu brněnské spisovatelky Květy Legátové (*1919), autorky, která nedávno vydala stejnojmenný detektivní titul.

Květa Legátová | foto: MF DNES

Květě Legátové vyšly od roku 2001 v krátkém časovém rozmezí postupně čtyři knižní tituly, přičemž první z nich – baladický povídkový soubor Želary, získal roku 2002 dokonce Státní cenu za literaturu.

Čtyři roky po přelomových Želarech předstupuje spisovatelka před své publikum v dosud nové poloze čistého detektivního žánru, byť je ona novost vzhledem k detektivním zápletkám některých povídek v Želarech a koneckonců i v některých autorčiných rozhlasových hrách, zdánlivá.

A proč ne detektivka?
Žánr detektivního příběhu naplnila Legátová svrchovaně, zcela v tradici těch nejlepších současných českých autorů detektivek. A ačkoliv ne všechny ze čtveřice případů v sobě mají stejný náboj, není důvod pochybovat o oprávněnosti knižního vydání, což vyvrací zlomyslnou domněnku, že teď už by od Legátové vyšla i podprůměrná kuchařka.

Čtyři detektivní případy poručíka Ryšky jsou časově zasazené do blíže nespecifikované doby, z narážek a dobových reálií je možné vydedukovat, že první příběh, Případ Vlastimil, se zřejmě odehrává nejpozději v šedesátých letech – tedy v době, kdy se ještě v bytech zatápělo v kamnech a kdy Brnem projížděly "elektriky" a sídliště byla neútulná svou šedivou novostí – zatímco děj poslední povídky, Boušek, v letech devadesátých.

V případu Vlastimil se před čtenáři krom napínavého děje nejvýrazněji rýsuje postava mladého detektiva Ryšky, kterého z přecitlivělosti, otupělosti a únavy zachraňuje černý humor. Právě jemná psychologická drobnokresba patří k tomu, co Legátové jde. V sociálně laděné story navíc spisovatelka celkem obstojně dokáže zbrzdit i svou (byť popíranou) zálibu v určité didaktičnosti.

Druhý text, Příběh profesora Mrože, má nejblíž k odlehčené povídce s detektivní zápletkou, tady jako bychom cítili dokonce čapkovsky přiměřený smysl pro dějovou zkratku a zaujetí pro dialogičnost, která nám mimo jiné připomíná, že máme co do činění i s dramatičkou desítek divadelních a rozhlasových her.

Nejpropracovanější a zároveň nejdelší detektivkou je třetí text nazvaný Vražda v lomu. Nebylo by férové prozrazovat zápletku, takže se spokojme s konstatováním, že Legátová tady suverénně rozbalila svou matematicky přesnou hru s postavami, které dokáže oživovat "zevnitř".

Čtveřici případů pak završuje nejproblematičtější kratší text Boušek, v podstatě dialog mezi zestárlým Ryškou a adolescentem, z jehož pubertální zmatenosti se postupně vyloupne citlivá povaha (nejen) ochránce psů. Legátové však  v žánru detektivky zjevně víc sluší prostor pro velkoformátovější šachovou partii.

Napínavé retro
Kdybychom chtěli ještě naposledy s nadsázkou využít rafinované dvojznačnosti titulu Nic není tak prosté, pak by to bylo možné i v tom smyslu, že nás Legátová zase překvapila.

A paradoxně opět svou staronovou tváří – totiž řemeslnou bravurou, s níž coby zkušená literátka dokáže přeskakovat z žánru do žánru, aniž by její literární dílo ztratilo jistotu rukopisu i glanc.

Přiznejme si však i fakt, že stín výjimečně baladických Želar i stylisticky vybroušené novely Jozova Hanule Květa Legátová nepřekročila. Na druhou stranu, kdyby se tak stalo, bylo by už opravdu s podivem, že by tato spisovatelka byla pro většinové publikum  "objevena" až roku 2001, ve svých jedenaosmdesáti letech.

Čtenářům, kteří holdují tradičnímu žánru české detektivky lze čtveřici příběhů bez uzardění doporučit s varováním či spíše konstatováním, že jde místy v popisu reálií o úsměvné, leč napínavé a čtivé retro.

KVĚTA LEGÁTOVÁ - Nic není tak prosté
Pistorius 2006, počet stran 204, cena 219 korun.
Hodnocení MF DNES: 70%

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou na Hrádečku v roce 1993
RECENZE: Utajené vládkyně by si zasloužily více autorovy péče

Říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Tak otevírá spisovatel a novinář David Glockner svou knihu Utajené vládkyně, ve které píše o...  celý článek

Spisovatel Fredrik Backman
Píše jako Fulghum, ale je ze Švédska. Synovi se omlouvá za budoucí trapasy

Nakladatelství Host přivezlo před třemi lety do Česka úspěšného švédského spisovatele, sloupkaře a blogera Fredrika Backmana. Čtenáře si tehdy získal románem...  celý článek

Český spisovatel a humorista Miloslav Švandrlík
Autor Černých baronů Švandrlík prorokoval, kdy odejde. A trefil se

Vojín Kefalín a major Terazky, žáci Kopyto a Mňouk či příběhy pravěkých sourozenců Seka a Zuly baví celé generace. Jejich autor se narodil před 85 lety, jak...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.