"Žena jedoucí autem havaruje. Najde telefonní budku a několikrát se marně pokusí dovolovat svému manželovi. Odpovídá jí však jen záznamník". Tak popisuje spisovatel Andrew Bovell svou prvotní myšlenku, která ho posléze inspirovala k napsání divadelní hry Speaking In Tongues. "A já hledal příběh ze současné doby, který by mě zavedl na pole manželství a vztahů," říká o svém zaujetí Bovellovou hrou režisér filmu Lantana Ray Lawrence.
Lawrence byl také u toho, když měla Bovellova hra v roce 1996 premiéru ve Stables Theatre v australském Sydney. Později autorovi zavolal a řekl mu, že v jeho hře vidí filmový příběh. Bovell hned nesouhlasil, podle něj byla hra ryze divadelní a jako taková měla složitou strukturu. Přiznal však, že už i jeho napadlo, že by se z ní snad jednou dal filmový příběh vykřesat.
Bovell a Lawrence přizvali producentku Jan Chapman a začali psát scénář, který rozvíjel
Lantana | |
Režie | Ray Lawrence |
Scénář |
Andrew Bovell |
Produkce | Jan Chapman |
Kamera | Mandy Walker |
Hudba | Paul Kelly |
Hrají | Anthony LaPaglia Geoffrey Rush Barbara Hershey Kerry Armstrong Rachael Blake Vince Colosimo Russell Dykstra |
Žánr | thriller |
Původní název | Lantana |
Délka | 120 minut |
Lantana - premiéra | |
Kina | 7. listopadu 2002 |
Případ totiž vyšetřuje detektiv Leon, jehož manželka Sonja onu psychiatričku - doktorku Sommersovou - navštěvovala. Měla podezření, že její vztah s manželem má jisté trhliny. A nemýlila se - Leon měl poměr s Jane, která tak zase řešila své problémy s manželem Petrem. A pak je tu ještě John, manžel doktorky Sommersové, která ho podezřívala, že si začal s jedním jejím homosexuálním pacientem. Manželské nešťastníky doplňují Janini sousedé - Nik a Paula.
Nastává drama čtyř manželských párů pevně chycených do sítě lásky, podvodů, sexu a smrti. Lantana vypráví o omylech, které děláme a následcích, které si za ně odnášíme.
"Lantana je víc než jen záhada a thriller," tvrdí o svém filmu režisér Lawrence. Producentku Jan Chapman zase zaujala podstata lidských vztahů, která je zde vylíčena. "A také problémy, které lidské vztahy přinášejí, protože dvě různé individuality si nikdy nebudou opravdu rozumět," přemýšlí. "Jsou chvíle, kdy můžeme toho druhého zahlédnout, ale většinou jsme si vzdáleni jako dva ostrovy."
Kritický metr Jaroslava Sedláčka: 60 % |