KOMENTÁŘ: Rytíř, či štváč? Landa své kejkle prodal zas

  • 49
Na Velekoncertu Daniela Landy bylo odhadem 50 až 60 tisíc lidí. Do následných internetových debat nad videoukázkami, v nichž zpívá Jsi Čech, Čech, Čech, se jich zapojily statisíce. Kejkle se tedy povedly, přesně jak si muzikant s přezdívkou Kouzelník Žito přál. Neřeší se ani muzika, ani podívaná, nýbrž znovu, pokolikáté už, mravní kategorie.

Je Landa zlý neonacista, protože připomněl písně ze své nechvalně známé životní etapy spojené s kapelou Orlík? Nebo je to hodný romantický rytíř, který neochvějně brání svou vlast?

Jistě, národovecké hulákání se vyznačuje hloupým sentimentem a davovou nakažlivostí, ať se ryčí Jsi Čech, nebo Kdo neskáče, není Čech. Hop hop hop, hurá.

Landa se odkopal: Orlík není minulost

Glosa k sobotnímu koncertu v Letňanech

Daniel Landa vystoupil 12. září v pražských Letňanech

Ale o hranici mezi patetickým vlastenectvím, ryze obchodní vypočítavou pózou a skutečným rasismem se rozhoduje jinde. Na půdě módního diktátu zvaného politická korektnost. A tam se kejklíř Landa přesně hodí. Nehodnotí se dílo, nýbrž autor, jinými slovy, už se zase kádruje.

Pro srovnání, do našich kin právě přichází americký film Straight Outta Compton, líčící osud kapely N.W.A. proslulé žánrem zvaným gangsta rap. A hlavně písní Fuck tha Police, jejíž slogan lze přeložit „vyjebejte s policií“, což muzikantům vyneslo status hrdinů bránících svobodu slova. Že do hudebních začátků vložil jeden z nich peníze vydělané prodejem drog?

Nepodstatné: protože černošští rapeři protestují proti policejní zvůli, patří do nebe, kdežto Landa, ač prý na koncertu také hájil právo na svobodné vyjádření, jde do pekla, protože si za Orlík neposypal hlavu popelem.

Když přijel na karlovarský festival Mel Gibson, schytával ze všech stran, že kdysi – v opilosti použil vůči strážci zákona antisemitskou nadávku. „Osm let nedělám nic jiného, než že se za to omlouvám,“ přiznal tehdy herec. Jenže kdyby se i Landa jen omlouval, nudil by; kdyby Orlík tiše přešel, stejně by mu to někdo připomněl – ale když ho rozpálil, měl reklamu jako hrom.

Na tom showbyznys stojí, to jsou celé kejkle, které Landovi opět spolkli i s navijákem všichni, jeho odpůrci i advokáti. Za tři věci bychom mu však měli být vděční.

Zaprvé postihl trend éry YouTube: stačí nám kratičký záběr, plačící dítě, armádní kordon, jeden zpackaný gól, abychom si udělali jasný názor a hned ho sdělili světu.

Zadruhé poodhalil pokrytectví oné korektnosti, jež při obhajobě Gibsona pojmenoval jeho kolega Gary Oldman: „Říkáme takové věci občas všichni, ale schováváme se a snažíme se být politicky korektní. Třeba kdo na Oscarech nehlasoval pro film o otrokářství 12 let v řetězech, byl rasista.“

A zatřetí, alespoň to v našem zatuchlém rybníčku zase jednou trochu zašplouchalo. Tak jako filmu Straight Outta Compton při americké premiéře na vlny rasových bouří pomohlo, že u kin hlídkovala policie – zrodil se divácký hit. Schválně jestli na rapery, kteří se navzájem oslovují „negře“, přijde u nás tolik lidí jako na Landu. Pro změnu pouze a právě kvůli muzice.