Snad deset let jste nekoncertoval. Proč jste se nyní rozhodl pro sérii čtyř vystoupení?
Nápad nepřišel ode mě, oslovila mě pořadatelská agentura. Nakonec jsem souhlasil, protože se chci revanšovat publiku, které mi naprosto neuvěřitelně zůstalo i bez koncertů věrné. Mé desky se prodávají velmi dobře, tudíž i můj život může být relativně svobodný a můžu se věnovat dalším úvahám. A tak potřeba poděkovat byla větší než nechuť vystupovat. Lidi nemusí mít strach, že uvidí línou mrtvolu.
Čím si vysvětlujete posluchačskou věrnost?
Možná je to tím, že mé písně nevznikají jako pásová výroba. Pokud nemám potřebu psát, žádné nevytvářím. Písně jsou velmi osobní. Texty asi nejsou příliš literárně hodnotné, ale jsou to básničky o tom, co mě trápí, těší, baví nebo z čeho mám legraci. Nechci se za něco schovávat. Možná v těch písních lidi cítí kus duše.
Máte pocit, že vám lidi víc rozumějí?
Myslím, že ano. Stejně jako stárnu já, do jisté míry stárnou i posluchači. Symbolem mládí okolo dvacítky je určité radikální vidění světa, jistá nechuť k objektivnímu vyhodnocování informací. Později zjistíte, že musíte dát za pravdu tak trochu všem. Můj názor na spoustu otázek a fenoménů v životě se mění, respektive vyvíjí. Zřejmě i to je příjemné lidem, kteří stárnou se mnou. Právě prožívám moje nové písně Obsidián nebo Vltavu. Jezdím automobilovou rallye. Co se stane, když se vybouráme a všechno náhle skončí? To je Tajemství. V písni 9mm argumentů zpívám zase o mafiích. Ta deska je tady a teď. Stejně tak Orlík je časově naprosto nepřenosný - skončil v roce 1991.
Avšak na koncertě asi nebudete hrát jenom písně z posledního alba. Sáhnete i po starších věcech?
Určitě. Budeme hrát asi 90 minut. Doufám, že mi to necvičený hlas umožní. Ostatní zpěváci jsou na koncerty zvyklí. Pro mě to bude syrové maso, které předhodím lidem. Uvidíme, co uvaříme. Třeba bude maso přesolené, možná kyselé. Ale já jim nabídnu vše, co skýtají mé možnosti neprofesionála.
ZDE najdete on-line rozhovor s Danielem Landou.
Zahrajete nějakou skladbu Orlíku?
Ne. Ať Orlík zůstane ve svém čase. Spousta lidí tu dobu neprožila, nevědí nic o útlaku levicového režimu. Když vládne levice, mládež je pravicová, a obráceně. Nedělalo by to dobrotu a byla by to zbytečnost. Orlík skončil. Pravicoví nebo levicoví extremisté podporují jeho život dál, Orlík vlastně žije jen kvůli nim.
Vadí vám to?
Nemůžu říct, že by mi to nevadilo. Na druhou stranu k mládí patří radikalita. K hlouposti patří brutalita a jednostranný názor. I když to vezmu zprava nebo zleva, musím zkusit těm lidem nějak porozumět. A říct: Vždyť já jsem tenkrát nebyl jiný.
Slýcháváte věty typu: Landa je fašista, toho nebrat?
Pokud ve mně opravdu chcete vidět fašistu, komunistu nebo humanistu, tak ho uvidíte. Možná kousek všeho. Protože je to nejjednodušší, pohodlné, a navíc příjemné. Máte pól, ke kterému se můžete vztahovat. Já si myslím, že to souvisí s netolerancí, která je u nás velká. A nemusíme mluvit o politice. Řekněte někde na diskotéce nebo v rockovém klubu, že posloucháte Honzu Nedvěda. Snad všichni vám odpovědí, že jste idiot. To už je útok. Lidi se stydí za to, co poslouchají. Dovedu si představit, že mají doma desky, které před svým okolím skrývají kvůli intoleranci.
Ale vy musíte počítat s tím, že i vás někdo bude považovat za netolerantního.
To je pak na konkrétní rozhovor s člověkem, který mě obviňuje z intolerance, to se nedá vysvětlovat prostřednictvím médií.
Na turné budete vystupovat ve velkých halách v Praze a v Brně. Troufáte si na ně?
Já si na ně netroufám. Je mi jedno, jestli mám pěti- nebo dvacetimetrové pódium. Svítí reflektor a hala je černá díra. Nevím, jestli dorazí dva nebo deset tisíc lidí. Jen bych si přál, aby koncerty proběhly v klidu.
Pojďme jinam. Jak jste daleko s muzikálem Zabte Sršně?
Chtěli bychom ho hrát na jaře nebo na podzim 2004. Hledáme vhodný prostor. Zatím žádné stávající divadlo neodpovídá parametrům gangsterky pohybující se mezi Limonádovým Joem a filmem Tenkrát na západě. Ne že bych si drze troufal a chtěl se k těmto legendám přiřadit, ale někam mezi tyto žánry bych se rád trefil. Mám asi deset stran scénosledu a dvacet pět hudebních motivů. Chtěl bych osmičlennou živou kapelu, pyrotechnické efekty, ať je to show, dvouhodinová jízda.
Co bude pak?
Chceme se pokusit o gigantickou multimediální fantasy, na které by se podílely produkční týmy několika zemí. Díky tomu by český divák mohl jít na obrovské představení za 120 milionů korun. Česká produkce by zaplatila jen část, zbytek vydělají představení v zahraničí. Scénář je celý hotov, část hudby také. Představuji si něco jako hmatatelný velkofilm s prvky laterny magiky. Je to obrovské sousto, nejdříve si musíme odehrát menšího Sršně.
 Daniel Landa. |
 Daniel Landa během on-line rozhovoru v redakci iDNES. |
 Daniel Landa během on-line rozhovoru v redakci iDNES. |
 Daniel Landa během on-line rozhovoru v redakci iDNES. |
