Jednou to asi přijít muselo. Když se oblékáte do hovězího a na kterékoliv veřejné akci působíte svým zjevem a oděvem víc jako podivný Marťan než člověk z masa a kostí, nevyhnutelně přijde okamžik, kdy ostatním spadne čelist z toho, že uděláte něco neokázalého, normálního. Něco, co by u jiných vlastně možná ani nestálo za zmínku.
JoanneAutor: Lady Gaga |
Ano, řeč je o americké zpěvačce Lady Gaga, mistryni provokace a bláznivých kostýmů. Respektive o její aktuální desce Joanne, která je tak obyčejná, až je to k neuvěření. Jenže právě v tom je její síla.
Že odhodí masku, slibovala Lady Gaga už na své desce Artpop, vyšlo to však až na předloňské nahrávce Cheek to Cheek. Tam sice předvedla, že dovede zpívat, ale šlo „jen“ o předělávky starých standardů po boku veterána Tonyho Bennetta. Albem Joanne zpěvačka dokazuje, že to jde i s vlastní tvorbou.
Magazín Rolling Stone ve své recenzi nahrávku označuje za „oldschool devadesátkové softrockové album“ a minimálně úvod desky tak skutečně působí. Ve skutečnosti však vyvěrá ještě spíše z kořenů americké country hudby, a to nejen proto, že je tu píseň věnovaná nejslavnějšímu filmovému kovbojovi Johnu Wayneovi (která je navíc jedna z těch nejtanečnějších). Nahrávka je hodně založená na akustických kytarách a například titulní skladba připsaná zpěvaččině zesnulé tetě je nejčistší folkovou baladou. Obdobně fungují třeba Million Reasons.
Obal desky Joanne
Nicméně ani písně, na kterých se producent Mark Ronson vyřádil víc, se nezakládají jen na popovém pozlátku. A dokonce na desce vlastně vůbec není zajímavé, že tu v jedné skladbě zpívá duet Florence Welchová a v dalších převážně na kytary hraje Josh Homme z Queens of the Stone Age. Tuhle desku dělá víc než jen hvězdní hosté.
Platí, že Lady Gaga natočila své nejpřímější nebo dokonce nejupřímnější album. K letošním třicetinám si nadělila skutečně povedený dárek. Má-li tohle být zpěvaččin nový přístup a nová, skutečná podoba, pak je to jedině dobře.
