Podle režiséra Viktora Tauše vypráví film o lásce, ale také o lásce k řemeslu, které mizí. "Asi je to můj poslední film snímaný na klasický materiál," lituje; i proto si vychutnal styl 40. let včetně masek. "Miluju, když je maska prostředkem vyprávění, nejen na efekt."
Fotogalerie z proměny |
V příběhu kdysi slavných klaunů, kteří se sejdou po letech, hrají masky dvojnásob. Nejvíce si jich užil Jiří Lábus. "Jeho hrdina má dvě radosti stáří, humor a jídlo, a podle toho vypadá, typ jako Orson Welles či Marlon Brando, kteří kus života ztratili pod vlastní hmotou," směje se režisér.
Proměny herců měl na starosti mistr oboru René Stejskal, pod jehož rukama stárl Martin Dejdar ve Zdivočelé zemi a jenž pracoval pro zahraniční štáby na projektech Wanted, Duna nebo Borgiovi. Lábusovu tvář nejprve nafotili, udělali odlitek a vymodelovali nový obličej, kde několik želatinových vrstev "zařídilo" více brad, jiné tváře. Navíc dostal "lennonovské háro".
Masky Jiřího Lábuse pro film Klauni
Každý den trávil Lábus v maskérně čtyři hodiny. Někdy víckrát, želatina totiž po čase přebírá teplo těla, lze pod ní hýbat každým milimetrem kůže, ale musí se točit od blízkých detailů a kameru poté vzdalovat, než se maska rozpadne. "V Hollywoodu, taky třeba ve filmu Hitchcock, se používá silikon, ale je dražší než naše želatina. Na druhou stranu průkopníci filmu to měli složitější, například ještě Orson Welles užíval na masky rybí tuk," vypráví Tauš.
Podzimní hold
Zatímco Lábusovi maskéři "přidávali", Oldřichu Kaiserovi naopak "ubírali". Jeho postava totiž k stáru přijde o vlasy, takže herci celé tři měsíce natáčení, které cestovalo mezi Českem, Finskem a Lucemburskem, znovu a znovu holili hlavu i obočí. Jednou se solidárně přidal i režisér.
Velká proměna Oldřicha Kaisera pro film Klauni
"Kaiser měl předvést uprostřed holohlavých Finů velké improvizační sólo, jak hledá vlasy. Aby v té partě alespoň někdo rozuměl česky, šel jsem taky dohola," vysvětluje režisér svou roličku. Bavili se i Finové? "Řezali se smíchy, bez ohledu na jazykovou bariéru. Kaiser má prostě dar převrátit naruby cokoli, kdykoli a kdekoli," chválí režisér herce, prý výjimečně oddané a ukázněné. Když se film kvůli financím odkládal, Lábus Taušovi slíbil, že Klauny s ním natočí i za deset let a na Sibiři.
Vedle proměn hrdinů v civilu přišly ke slovu rovněž masky typicky klaunské, i když nejčastěji se omezily pouze na klasické červené nosy. "Jen francouzský kolega našeho tandemu Didier Flamand tu má klasické plné líčení pro klauniádu, Boris Hybner, který se mnou psal námět a všechna čísla nazkoušel, se objeví až na DVD. Ale k nepoznání jsou i Taťjana Medvecká nebo finská hvězda Kaurismäkiho filmů Kati Outinen," slibuje Tauš.
Plakát k filmu Klauni
Příběh pro podzimní kina má mezinárodní ambice, nicméně režisér v něm vidí hlavně hold poctivé kinematografii. "Žijeme v době, kdy video na YouTube má větší popularitu než mistr Martin Scorsese a tenhle Američan nám ještě navíc musí připomínat, že průkopník Georges Melies byl z Evropy."
