Kytice po sto letech v nové formě

  10:58
Kameraman a režisér F. A. Brabec pracoval na filmové adaptaci klasické básnické sbírky Karla Jaromíra Erbena Kytice více než pět let. Tento ojedinělý snímek, který nyní konečně přichází do kin, představí osm notoricky známých příběhů, každý silně výtvarně stylizovaný, ale přesto uchovávající původní atmosféru konce minulého století. Kytice je jakousi filmovou básní s vlastním originálním jazykem, který ještě umocňuje hudební stránka a skvělé herecké výkony.

Kytice Karla Jaromíra Erbena může mít sice pro mnohé trochu pejorativní nádech povinné školní četby, rozhodně si to však nezaslouží. Její zpěvnost, obraznost a dramatičnost inspirovala v minulosti naše největší skladatele a výtvarníky, aby se nyní, po více než sto letech od prvního vydání, představila i ve zcela jedinečné a originální filmové podobě. Její tvůrci odmítli roli "ilustrátorů", stali se osobitými interprety sedmi lidských osudů, jež mají nadčasovou platnost a mají i dnes co říci.

KYTICE
ČR 2000

Režie a kamera: F. A. Brabec
Scénář: Miloš Macourek, F. A. Brabec, Deana Jakubisková-Horváthová
Produkce: Deana Jakubisková-Horváthová
Hudba: Jan Jirásek
Hrají: Linda Rybová, Jana Švandová, Dan Bárta, Klára Sedláčková, Karel Roden, Jiří Schmitzer, Zuzana Bydžovská, Boleslav Polívka, Anna Geislerová, Nina Divíšková, Karel Dobrý, Ivan Vyskočil, Věra Galatíková, Alena Mihulová, Stella Zázvorková, Jan Venclík
Délka: 90 min.
Premiéra: 7. 12. 2000
Na plátně ožije vstupní báseň Kytice, dále Vodník, Polednice, Svatební košile, Dceřina kletba, Zlatý kolovrat, Holoubek a Štědrý večer. Scenáristické propracování Erbenových "minipříběhů", básnické obrazové vidění, kouzla moderní trikové techniky, zvuková a hudební stránka umocněná vynikajícími hereckými výkony, to vše dodává filmu Kytice na výjimečnosti.

F. A. Brabec o svém projektu řekl : "Jsme si vědomi toho, že náš film není konvenčně komerční, ale rozhodně nechceme, aby nám divák utekl z kina. Nemám ambice dělat si film sám pro sebe nebo pro výlučný okruh spřízněných duší. Dali jsme si pro sebe již při psaní scénáře úkol, že chceme od začátku do konce diváka v každé minutě něčím bavit. V každé básni jsme vymýšleli, čím bych diváka zaujali..."

Recenze Mirky Spáčilové
Ať mluví zábavně strašidelná poetika!
Proč chodit na filmovou Kytici, když víme, že "pátek nešťastný je den, nechoď, dceruško, k vodě ven", jelikož tam číhá Vodník? Že až "táta přijde z roboty" poté, co do rodiny zavítala Polednice, matku sice vzkřísí ještě stěží, "avšak dítě zalknuté"? A že na šťastné konce Karel Jaromír Erben moc nedal: když už svatba, tak s kostlivcem, když věštba, tak "rakev, černý kříž".

Důvod, proč přesto Brabcův přepis stojí za vidění, je spojen s obrazovou podstatou filmařiny: občas nezaškodí vnímat tvar, nikoli obsah, zopakovat si školní recitaci a hádat, co k ní fantaskní kamera a symfonicky sytá, rytmicky moderní hudba vymyslí. Jen tak se dívat - prvý příkaz filmu! - je potěšením i dobrodružstvím a režisérovi tu sedne víc než v jeho debutu Král Ubu, kde se kromě obrazových fantazií ještě snažil sdělovat velké pravdy.

V Kytici je stylizace vším. Jak pohasíná sedmero svící - symbolů sedmi vybraných balad, proměňují se roční období, typy barev a hereckých prostředků, dokonce i žánry. Brabcova Kytice zosobňuje jakýsi hravý katalog filmových řemesel, kde nemá místo jen jeden postup - přímý, věcný záznam skutečnosti. Hned úvodní verše "Zemřela matka a do hrobu dána" znějí překvapivě jako zpívaný prolog během titulků, zasazený do nálady syrového předjaří. Až následující Vodník přináší "opravdickou" povídku, ba erotický thriller: dívka v bílém mezi jarními květy je sice ztělesněním panenské nevinnosti, nicméně při efektních podvodních námluvách, žárlivě sledována rybí havětí, se nechová nijak upejpavě. A proč taky, když zelený mužík není žádný skřet, nýbrž kus chlapa se sex-appealem. I v děsivém závěru, kdy se voda valí pod práh, nejde o žádný pohádkový strach, ale o zhoubnou vášeň.

Upírský horor Svatební košile jde ve stylizaci asi nejdál, k nadsázce až záměrně humorné. Škoda jen, že i jeho hrdinka opět rozverně křepčí s bílým prádélkem - jako by erbenovské holčiny pocházely z téhož pubertálního internátu. Zato Karel Roden se zjevně sám baví svým umrlčím smíchem a Schmitzerova němá etuda kostlivce, jenž na povel vstává i uléhá vrzaje klouby, je pěknou poctou kouzelně pitomým hororům a la Ed Wood z počátků filmu.

S Polednicí útočí horké léto, vzduch se chvěje jako ve westernu, jen po prašné cestě se plouží odlišný desperát - pod plachetkou osoba aneb Bolek Polívka. Ale víc si užívá Zuzana Bydžovská coby hysterická matka, ušmudlaná cuchta ztracená mezi hrnci a v páře srážející se do žlutavého odlesku palčivého slunce za okny.

Rudohnědé odstíny podzimního lesa i vlasů jako divoženka útlé Ani Geislerové, barvy vína v králově číši i jeho rozkošnicky dekadentní ložnice - to jsou určující znaky Zlatého kolovratu. Nečekaně přirozeně sem zapadnou i nové prvky, opiový rauš výtečné Niny Divíškové v roli vražednice či nápad s kolovrátkem "zpívajícím" na způsob zaseknutého gramofonu. Konečně je zde také odůvodněna postava průvodce baladami, hocha s píšťalou: vstoupí tu do děje.

Tady se však dramatická křivka zlomí v pouhé dovětky. Dceřina kletba je rituál v černo-bílé, který prostopášné noci dcery jen naznačí přes dveře matčiny světnice; vede od bělostných ptačích pírek k prvním sněhovým vločkám rychle na šibenici. A Štědrý den, "kus" bez příběhu, jehož temné proroctví Brabec milosrdně přesměroval k jiné osobě, jen uzavře kruh čtyř ročních dob. Z tísně šerého kostela vyvede diváka ven k mrazivému masopustnímu reji, kde se v průvodu masek "děkují" postavy všech balad, jako by uklidňovaly, že to celé byla jen hra. Což už je ornament zbytečný, opsaný uctivě od Jakubiska či Felliniho. Zábavně hororová poetika Kytice ať mluví sama za sebe!


Rozhovor s F. A. Brabcem

Erbenova Kytice je hollywoodský horor 
 
Filmů o lysohlávkách už bylo dost, říká režisér F. A. Brabec. Teď chystá další národní poklad. Filmová báseň podle sedmi balad Karla Jaromíra Erbena: tak zní podtitul poslední tuzemské premiéry roku 2000, která dnes pod názvem Kytice vstupuje do kin. Po Králi Ubu jde o druhou režijní práci Františka A. Brabce, původně kameramana.

Není to sebevražda, zfilmovat povinnou školní četbu, nadto verše? Obsah snad každý divák zná, ví, jak hrdinové skončí, vlastně může být zvědav "jen" na to, jak je to uděláno...

Proto jsem na "udělání" tak myslel: aby lidé neutíkali z kina, musím každou minutu hledat, jak je udržet. Taky jsem vymýšlel expozici, protože ta u Erbena neexistuje, on zná jen prostředek a konec. Ve Zlatém kolovratu král přijede, vidí dívku a hned si ji chce vzít; já ji poslal alespoň nahou do vodopádů a krále opil.

Čili podle vás šel Erben rovnou na věc jako dnešní Hollywood?

Nesmějte se, Erben je typicky hollywoodský autor, to on napsal scénář našeho filmu. Stačilo jen rozvrhnout, který verš půjde na pravou stranu, kam se píší obrazy beze slov, a který nalevo, do dialogů. Ti, kdo si v duchu říkají plný text, ať nás kontrolují: kde původně stálo, že "jedenáctá odbila a lampa ještě svítila", zní opravdu jedenáct úderů a lampa svítí. Ovšem každá z balad má ve filmu jinou míru nadsázky, někdy záměrně až ke kýči: Erben je krutý, já jsem zase optimista. Neukazuji "hlavu bez tělíčka a tělíčko bez hlavy" - stačí mi krev na šátečku.

Ale vyloženou parodii jste točit nehodlal.

Ne. Poslouchal jsem z desek znovu semaforské představení Kytice, a ač je mám rád, tou cestou jsem jít nechtěl, musel bych to celé přetextovat stejně jako v 70. letech Jiří Suchý. Erben je sice výtečný, ale parodie přináší těžký zadek, proto figurky ve filmu mají podobu spíš japonského nebo čínského stínového divadla, schválně jsou trošku "přiblblé" - jako když hrajete divadýlko s prostěradlem na pionýrském táboře. Nadsázka je to lehounká: ani tragická deklamace, ani urážlivý výsměch. Brát Erbenovy verše s doslovnou vážností v roce 2000 by pochopitelně nebylo normální, proto jsme vybírali ty obsahově nadčasové - třeba ve Vodníkovi pasáž o zrádné ženské duši, rybce v širém moři, kterou sotva kdo chytí znovu...

Pořád jste neřekl, proč riskujete právě s klasikou?

Vidím patnáct i víc českých filmů ročně, což je za deset let nejmíň sto padesát - a zjišťuju, že téměř žádný si nevšímá naší národní kultury. Ve sto třiceti z nich si hrdina píchá drogy nebo vaří lysohlávky, z dvaceti zbylých je tak pět pohádek. Já nekážu klasiku, neříkám, že chci točit jen a jen Jiráska, ale třeba to díky Kytici napadne i někoho jiného. Kytici jsem chtěl udělat jako film moderní, vnímatelný - ale ne pustou parodii.

Kterou z balad máte osobně nejradši?

Vodníka a Svatební košili, kde je asi nejvíc fantazie, snad i surrealismu, k němuž tíhnu. U Vodníka hraje roli i má klukovská frajeřina: hrdinové pod hladinou mluví, mají tam dítě, a přitom v tom nejsou triky! Točilo se na jeden nádech: potopit, mluvit, vytáhnout. Herci trénovali tak, že jsem ani nemusel dělat moc střihů: Dan Bárta dotáhl výdrž pod vodou na půldruhé minuty.

Zůstanete u klasiků i po Kytici?

Náhodou mám v ruce další národní poklad, snad ještě větší než Kytice, stejně známý - až mě překvapuje, že s výjimkou loutkové verze tu látku ještě nikdo nezfilmoval. Je to pohádka s hodně jemnou legrací, žádné kopání do zadku, veselejší než Kytice, ale taky trochu smutná, protože se tu umírá. Všichni to četli, každý si to nějak představuje, je to něžné, kultivované...

Tak už to vyslovte!

Já to ještě nikomu neřekl... Dobrá, jsou to Karafiátovi Broučci.

A jak je chcete proboha vytvořit v hrané verzi?

To už neprozradím, ale mám to ohromně vymyšlené.

Zachováte i v Broučcích tak jako v Kytici náboženské motivy?

Určitě, vždyť patří k národní kultuře! Komunisté nám vzali Boha, ale jinou víru nám už nikdo nedal, ani revoluce. O ty rekvizity nejde, spíš o to, že se má v něco věřit - umírá se pak snadněji.

Svatební košile

Dceřina kletba

Kytice

Vodník

Zlatý kolovrat

Polednice

Štědrý večer

Autor:

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

  • Nejčtenější

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

21. března 2024,  aktualizováno  13:48

Vysíláme Rok začala herečka Anežka Rusevová hekticky: třemi divadelními premiérami, ve Studiu DVA a...

Podvod za půl milionu. Knihobot odhalil padělky knih tajemného autora

21. března 2024  13:30

Nepadělají se jen obrazy nebo bankovky, ale i knihy. Konkrétně vzácné, obtížně dostupné svazy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Lovec přichází! Otestuje si znalosti zákulisí soutěže Na lovu

22. března 2024

V sobotu 23. března startuje na TV Nova další série Superlovu, speciální verze pořadu Na lovu....

Simply the best! Ewa Farna podruhé nadchla vyprodanou O2 arenu

23. března 2024  9:40

Zpěvačka Ewa Farna zazpívala 22. března podruhé v po střechu našlapané O2 areně. Na přidaném...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Leštiči klik hráli řediteli za dveřmi, já o protekci nestál, říká jubilant Spálený

21. března 2024

Premium Petr Spálený právě dnes slaví osmdesátiny. Jak říká, svoje roky nikdy moc neprožíval, a tak stále...

Nechtěli ji mezi sebe, ale nedala se. Beyoncé vydala countryové album

29. března 2024

Zpěvačka Beyoncé vydala v pátek 29. března druhou část plánované albové „covidové“ trilogie. Po...

RECENZE: Způsob, jak umrtvit oživlé Kroky a skoky české animace

28. března 2024  16:15

Je to smutný paradox. V cyklu Kroky a skoky české animace sice mnohokrát zazní, že animovaná tvorba...

TRENDY V KLIPECH: Miss Kalousová demoluje auto, Boone láká na pražský koncert

28. března 2024  15:01

Bývalá Miss Andrea Kalousová přichází s novým klipem Sorry. Stál ji hodně sil a padlo na něj jedno...

Chceme podchytit tu jeho svobodu. Marek Adamczyk ztvární Miloše Formana

28. března 2024

Premium V chystaném letním představení Forman, které na červen chystá Letní scéna Musea Kampa k připomenutí...

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...