Hlavně jsem velmi spokojena s tím, jak dokonale se režisérovi podařilo naplnit náš původní úmysl - natočit film, který by dal divákům na vlastní kůži pocítit, jak hrozná je válka a jaké peklo se počátkem devadesátých let odehrávalo pár set kilometrů od poklidného civilizovaného života západní Evropy. Už ve chvíli, kdy jsem roli přijímala, mi bylo jasné, že jde o příležitost, jaká se mi v Hollywoodu jen tak nenaskytne. Cítila jsem proto určitou spoluodpovědnost, takže jsem se snažila přizpůsobit celkové stylizaci a pojetí, mimořádnému charakteru postavy, ale i mimořádně tvrdým podmínkám.
Vaše hrdinka se vypraví kvůli blízkému člověku, který je možná už dávno mrtev, do cizí válčící země. Kolik lidí by takového kroku bylo schopno - včetně vás?
Chválabohu o tom mohu uvažovat jen velmi teoreticky, protože jsem se do podobné situace nikdy sama nedostala a naštěstí ani nikdo z mých blízkých a známých. Hrdinka filmu je ve svých činech motivována výjimečným citem k manželovi, váže ji k němu silné pouto. Ale já se domnívám, že právě schopnost konat pod vlivem tak silných emocí, jako je láska, věci zdánlivě nemožné a třeba i životu nebezpečné, právě tahle schopnost je jednou z obecně charakteristických vlastností člověka.
Česko ve filmu představuje bývalou Jugoslávii. Myslíte, že naše země "zahrála" Balkán přesně? Kudy podle vás dnes prochází hranice mezi východní a západní Evropou?
Na základě zkušeností jsem přesvědčená o tom, že Česká republika leží na té příjemnější a bezpečnější straně hranice. Natáčení u vás a spolupráce s českými filmaři pro mě znamenaly skvělou zkušenost a Praha je opravdu nádherné město. Ale podobné pocity vám asi sdělují všichni, kdo přijedou do Prahy poprvé.
Pro mnohé muže zosobňujete - řečeno vzletně - ideál osobité, oduševnělé a přirozené ženské krásy, přestože Hollywood jim nutí stále nové prototypy umělých blondýnek v duchu panenek Barbie. Je pravdivý známý citát, že "muži radši blondýnky, ale žení se s brunetkami"?
V Hollywoodu je nesmírně těžké najít zajímavou roli, která by nebyla vylhaná - nebo lépe řečeno vysněná - a která by alespoň částečně odrážela skutečnost, jak ji prožívají současné ženy. Naštěstí se tahle situace pomalu začíná měnit díky přicházející generaci mladých talentovaných filmařů, k nim patří například čerstvý držitel Oscara režisér Steven Soderbergh. Věřím tomu, že v dohledné době se na plátnech kin objeví vedle krásných mladých blondýnek, které na něm pochopitelně mají své místo, i postavy opravdových žen se silnými charaktery a zajímavými příběhy. No a teprve potom se v plné nahotě ukáže, jestli mají muži, alespoň ti v kině, skutečně vždy a všude radši ty příslovečné blondýnky.