Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kvalitní služby fotografa Josefa Sudka

  1:00aktualizováno  1:00
Josef Sudek byl obrovsky pracovitý. Hned na několika domácích frontách je v těchto týdnech prezentováno jeho dílo, přičemž ve dvou případech jsou představeny autorovy snímky zakázkové, dosud nezanesené do povědomí o tomto tvůrci.

U příležitosti čtvrtého výročí obnovení Ateliéru Josefa Sudka na pražském Újezdě, kde tento fotograf, žijící v letech 1896 až 1976, měl svůj "domeček", je stylově instalována výstava z Mistrova díla.

Jmenuje se Tanec a čítá nevelkou kolekci jak původních, tak nově nazvětšovaných pozitivů, na nichž jsou k vidění taneční kreace choreografky, režisérky a zakladatelky pražské skupiny moderního tance Jarmily Kröschlové v provedení především Taťány Pexové.

Sudek její taneční projev fotografoval jak u sebe v ateliéru (tedy na místě "doličném"), tak na barrandovské louce nad Prahou; psala se polovina třicátých let.

Sudkovy ateliérové fotky tanečnic jsou spolehlivým řemeslem své doby, ničím více, ničím méně. Ovšem taneční záběry v plenéru jsou zakázkou, z níž plynoucí čas snímá účelový charakter a zhodnocuje se tvůrčí vklad, který fotograf tehdy investoval.

Sudek má pověst autora kontemplujícího, jenž byl v městských sceneriích i ve volné přírodě schopen čekat na optimální světelnou konstelaci celé hodiny, který se k námětům vracel s nevídanou nespěchavostí.

Na výstavě Tanec však dostáváme důkaz, že Josef Sudek byl schopen vystihnout vrcholný okamžik i u námětu vyloženě momentního, že dokázal exponovat v kulminačním bodě dynamického tělesného projevu.

Sluší se dodat, že soubor Tanec není instalován úplně poprvé; premiéru si odbyl předloni v Ostravské galerii výtvarného umění. To však nemění nic na oprávněnosti slov spolukurátorky nynější výstavy Anny Fárové, která v doprovodném textu píše, že jde "o méně známou kapitolu spolupráce Josefa Sudka s významnou osobností českého kulturního života".

Rozuměli jsme si…
Daleko známější kapitolu fotografovy spolupráce s jiným tvůrcem reflektuje výstava Filla - Sudek, kterou do Domu U Zlatého prstenu, kde má svou stálou expozici Galerie hlavního města Prahy, připravil teoretik Vojtěch Lahoda. Malíř Emil Filla (1882-1953) si zprvu u Sudka objednal fotoreprodukce svých prací.

Snímky mu Filla honoroval tak, že mu věnoval některá díla. Spolupracovali v časopise Volné směry. Profesní partnerství se transformovalo v přátelství.

"Oba jsme si moc rozuměli v záležitostech umění a on s daleko větším rozhledem mě v této oblasti poučil," napsal Sudek v dopise den po Fillově smrti.

Vojtěch Lahoda vybral z pěti veřejných sbírek takové Fillovy kresby a obrazy, které se námětově (zátiší), motivicky (sklenice) či formálně (panoramata) potkávají se Sudkovými volnými fotografiemi - s jejich výběrem z depozitářů Uměleckoprůmyslového muzea v Praze pomohl jeho kurátor Jan Mlčoch.

Tato expozice rovněž víceméně komorního charakteru nemá za svůj cíl představit věci neznámé, nýbrž připamatovat jeden umělecky plodný vztah. Vizuální "naslouchání" tvůrčímu dialogu Filla - Sudek je v nejlepším, nezbagatelizovaném slova smyslu zajímavé a divák odchází s pocitem, že by nebyla marná publikace, jež by tohle přátelství podrobně zdokumentovala.

A jen zmiňme, že o několik metrů dál, v témž areálu, je ve stejném termínu Sudek přítomen ještě jednou: v Domě U Zlatého prstenu je instalována expozice Libeňský plynojem a slavný fotograf byl z tvůrců, kteří si tuto pražskou stavbu vybrali za námět.

V domě po Benešovi
Jako jeden z plejády fotografů je Josef Sudek zastoupen ve výpravné publikaci Edvard Beneš v Sezimově Ústí. Historik Michal Kolář a filmař Vladimír Drha se sešli nad dokumentem Paďousy, letní sídlo diplomatů (předloni jej vysílala Česká televize), odtud pak vedla jejich cesta k obrazové knize, k níž napsali obsáhlý úvod o historických, osobních i ryze stavebních okolnostech vily Edvarda Beneše, kterou si tento politik nechal vystavět v Sezimově Ústí.

Sudkovy snímky jsou přítomny v zadních partiích publikace; Kolář s Drhou v úvodu stručně vysvětlují jejich vznik: architekt Pavel Janák chtěl po Benešově smrti (3. září 1948) napsat o sídle v Sezimově Ústí stať, doprovodit ji měly kresby Cyrila Boudy, Antonína Strnadela a Václava Pavlíka plus fotografie Josefa Sudka zachycující vilu i zahradu kolem ní.

A tak Sudek "v září a říjnu zhotovil nejen četné snímky exteriérů a interiérů vily, ale také zahrady v různých denních dobách a z rozličných perspektiv. Na několika fotografiích zachytil v tomto prostředí i Hanu Benešovou." Janákova stať již nevyšla, časopis Architektura byl mezitím bolševizován.

Několika řádky toto fotografovo angažmá zaznamenává ve své veliké monografii Sudek i Anna Fárová (Torst, 1995), avšak teprve teď, s vydáním svazku Edvard Beneš v Sezimově Ústí, si můžeme udělat představu, co Sudek v areálu zesnulého politika exponoval.

A opět: kromě ryze dokumentačních záběrů, jistěže obrazově čistých, řemeslně kvalitních, se i tady objevují fotografie, jež v sobě mají něco víc: ve snímcích popsaných Ráno před pohřbem, Schodiště k hrobce nebo Opuštěná zahrada či Psací stůl poznáváme sudkovské tóny melancholie.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z výstavy Salvador Dalí ve Valašském Meziříčí
OBRAZEM: Božskou komedii podle Dalího představuje Valašské Meziříčí

Muzejní a galerijní centrum ve Valašském Meziříčí v létě zaplnily grafiky Salvadora Dalího. Včetně Božské komedie, která vznikla na motivy známého příběhu od...  celý článek

Umělec Patrik Proško
Stále se honíme za tím, abychom zanechali trvalou stopu. To je egoismus

Kdo je člověk, který zcela vědomě tvoří tak, aby jeho dílo co nejdříve zmizelo? Co ho k tomu vede a jak přemýšlí? Vyjádření vizuálního umělce Patrika Proška...  celý článek

Ferda Mravenec, Brouk Pytlík a laso, 1948
Výstava připomíná devadesát let od zrodu Sekorova Ferdy Mravence

Od pátku po celé prázdniny si můžou děti zdarma prohlédnout ilustrace Ondřeje Sekory. Výstava nazvaná Ferda Mravenec 90 se koná v pasáži Paláce Koruna na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.