Kusturica útočí na cenu

(Od spolupracovnice MF DNES) - První otázka, kterou vyvolá soutěž festivalu v Cannes, zní: Jak hodlají porotci naložit s tak nesouměřitelnými díly, jako jsou Kusturicova hýřivá féerie Život je zázrak, animovaný Shrek 2 a dokument Jonathana Nossitera o obchodu s vínem Mondovino?

V hodnocení francouzských kritiků má Kusturica tři zlaté palmičky a Nossiter jednu, ale úsudky kritiků nejsou barometrem nálad poroty. Předsedovi Quentinu Tarantinovi by se mohl více líbit korejský Old Boy, zjevně odkazující na Tarantinovy Gaunery alespoň porcí bravurně filmovaných scén surovostí a prolévání krve, ovšem bez tarantinovského ironického nadhledu.

Krev se prolévá i v Kusturicově filmu - jak jinak, když se odehrává v roce 1992. Dějištěm je horské nádražíčko, kde místní posttitovští papaláši podporují pro zvýšení turistického ruchu projekt dráhy spojující všechny země Jugoslávie.

Model dráhy opatruje doma její projektant, mírumilovný idealistický inženýr Luka, shovívavě tolerující výstřelky své ženy a zbožňující syna, talentovaného fotbalistu. Ale tak jako iluze jednoty Jugoslávie, hroutí se postupně i Lukova rodina.

To je osa děje, kolem níž Kusturica vystavěl svůj svět fantaskně hýřivých obrazů lidství, v nichž se mísí karikatura s alegorií a jež prostupuje neméně živočišná hudba. První hodina v mnohém opakuje vše už známé z jeho předchozích filmů Underground a Černá kočka, bílý kocour.

Ale i tady nelze neobdivovat genialitu balkánského Felliniho ve vynalézání překvapivých motivů a epizod. Patří k nim zamilovaná oslice, jejíž sebevražedné postávání na kolejích dostane smysl na konci filmu, fotbalový zápas zahalený mlhou a vrcholící zuřivou bitkou, pornokonverzace vojáka po telefonu, scény "mírového soužití" psa a kočky, občas narušeného pudovým nepřátelstvím. Něco se zdá trochu přepjaté a kýčovité, ale všechny výhrady pominou, když přijde velké drama lásky na pozadí zvlčilé války.

Kusturica se uchází o Zlatou palmu už potřetí: má ji za Otce na služební cestě a za Underground. Těžko říci, zda ji získá znovu, do soboty přijde ještě mnoho filmů. Ale i bez ceny by Kusturica zůstal jedním z velkých světových tvůrců současnosti.

Nejen filmy však žije Cannes. Při sobotních srážkách mezi policií a sezónními umělci žádajícími výhodnější podpory v nezaměstnanosti, jejichž část dokonce obsadila jedno místní kino, bylo zraněno jedenáct lidí - osm policistů, ale také televizní kameraman. Za zvýšení platů zase stávkuje polovina zaměstnanců hotelu Carlton a na dnešek vyzývají odbory ke stávce v hotelích celé oblasti.

Srbský režisér Emir Kusturica na festivalu v Cannes, kde uvádí snímek Zivot je cudo. (14. května 2004)