Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Literaturu pražských Němců víc než co jiného ovlivňovala politika

  11:05aktualizováno  11:05
Germanista, literární vědec a čestný předseda Společnosti Franze Kafky Kurt Krolop (1930) napsal knihu esejů O pražské německé literatuře. Je zasvěceným pohledem vědce, který se mimořádně zajímavým a stále diskutovaným tématem zabývá celý život.

Kurt Krolop | foto: Michael Wögebauer

Kurt Krolop: O pražské německé literatuře (obálka)

Mezi čelné představitele takzvaných "pražských Němců" patřili například Rainer Maria Rilke, Franz Kafka, Max Brod nebo Franz Werfel. Publikace, která vychází česky poprvé, obsahuje medailon autora a jeho bibliografii, z němčiny ji přeložil a odborným aparátem doplnil germanista Jiří Stromšík.

Kurt Krolop na vlastní kůži poznal problematiku česko-německých vztahů, byť v pozdější době, než o které píše. Rodák z Kravař na Litoměřicku byl hned dvakrát z Československa vystěhován, poprvé v rámci poválečného odsunu.

Vrátil se ke konci 50. let, aby se svému tématu na akademické půdě věnoval, a podruhé byl vystěhován v roce 1970 do NDR z politických důvodů. Zpátky do Prahy mohl až po roce 1989.

Spisovatel Franz Kafka

Franz Kafka

První z esejů s názvem Ke vzniku a historii pražské německé literatury byl původně prosloven jako přednáška na konferenci v Liblicích v roce 1965, mimochodem dva roky po slavné kafkovské liblické konferenci, od níž se datuje nejen de facto novodobá sláva Franze Kafky, ale v širším kontextu i politické tání, směřující k pražskému jaru.

Autor vykládá celou historii formování pražské německé, respektive židovské literární scény už od druhé poloviny 19. století. Zdůrazňuje přitom politický kontext, který na tento autorský okruh působil, a který byl zjevně silnější, než se obecně připouští.

Cituje například spisovatele Paula Leppina, který o těchto vztazích hovoří elice výstižně: "Umělecký a literární život Němců v Praze se mohl odedávna rozvíjet jen s obtížemi a útrapami pod tlakem právě převládajících skupinových zájmů."

Max Brod

Max Brod

"Různé kliky, malé strany, stranická zaujatost a vzájemná nedůvěra příslušných kruhů nenacházely v žádném městě tak nadmíru příznivoou živnou půdu jako u nás," dodává.

A už v roce 1906 píše Oskar Wiener v časopise Wir: "Praha, tento nevýslovně krásný, ale zlopověstný hrad na Vltavě, stará Praha umírá a z mohutných kvádrů jejích rozvalin vyrůstá nové, střízlivé město. Co jsme milovali a co bývalo vlastní všech našich snů, musí zaniknout. Chodíme jako vyděděnci novými ulicemi a truchlíme."

Esej druhý je pak speciálnější, pod názvem Pražští autoři ve světle Pochodně se zabývá působením satirického časopisu Karla Krause (jehož osobnosti se Krolop též léta věnuje) na česko-německý literární okruh a naopak.

Autor:






Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.