Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kupředu levá, zpátky ni krok, zpívalo se po Únoru

  5:45aktualizováno  8:22
Vítězný únor nebyl jen převrat mocenský, ale také kulturní. Ty písně byly tehdy všudypřítomné. Velebily práci, Stalina i Gottwalda, hanobily kapitalisty. Jejich hrdiny byli úderníci a pochopitelně traktory či frézy.

Ukázka budovatelského plakátu. Netiskly se pouze v Karlových Varech. | foto: MF DNES

Pochodovými rytmy a hymnickými melodiemi charakteristickým skladbám, které zpívali unisono muži i ženy, se říkalo masové písně. A už od roku 1945 se stávaly základem nově vznikající socialistické kultury a také jedním z propagandistických nástrojů nadcházejícího komunistického režimu. Ten se ve zkratce snažil o jediné: vytvořit nové lidové písničky.

Budovatelský plakát

"Říkali nám po národě: Leninovi derviši. A my jsme jim slibovali šibenici nejvyšší," zpívalo se už za první republiky na melodii lidovky Pletla v kytku rozmarýnku. Slova starých písní však po válce už lidé zhusta zapomněli nebo pro komunistické funkcionáře nebyly dost aktuální, a to včetně velmi oblíbených předválečných šlágrů Voskovce a Wericha.

"Pamětníci třeba vzpomínali, jak při manifestaci na pražském Staroměstském náměstí oznamující před 28. říjnem 1945 znárodnění největších průmyslových závodů došlo k nezdařilému pokusu o hromadný zpěv známé Hašlerovy Té naší písničky české. Píseň se k podobné příležitosti ovšem nehodila, a proto se ji nepodařilo ani dozpívat," píše v knize Dějiny české populární hudby a zpěvu muzikolog Josef Kotek.

UKÁZKA PÍSNĚ KUPŘEDU LEVÁ

Na výzvy vytvořit "revoluční píseň..., jež vytvoří z jedinců mohutný, činorodý celek" proto už na podzim 1945 odpovědělo nakladatelství Melantrich, které vyhlásilo soutěž s názvem "Se zpěvem na barikády práce".

Vliv nacistických pochodů

Do té se sešly čtyři stovky nových písní, z nichž se však podle Kotka mezi lidem chytla jediná, a ještě k tomu ne vítězná kompozice mladého skladatele Václava Dobiáše, který ji napsal na text básníka Františka Halase a popularitě se těšila pod názvem Budujeme.

Budovatelský plakát

Posluchače si získala melodií připomínající populární dechovku, ale i bodrým textem, v němž se zpívalo: "Hubu utře, kdo se válí, republika práce je; tomu čest, kdo nezahálí, ten je její naděje."
Budovatelské písně však vznikaly i skutečně "zdola", v mládežnických agitačních skupinách, a coby amatérské se většinou nedočkaly vydání a šířily se většinou jen ústním podáním. Velice populární se stala například skladba Údernická, jejíž autor není známý, ale píseň má vroubek. "Autora mimoděk asi ovlivnila i melodika tehdy stále ještě povědomého nacistického pochodu," píše Kotek.

Zlatá éra masových písní naplno začala s únorem 1948. Největším šlágrem se stala bojovná píseň Kupředu, zpátky ni krok, kterou napsal skladatel Jan Seidel a jež bezprostředně oslavovala komunistický převrat; fanfáry v jejím závěru se staly znělkou hlavních rozhlasových novin.

Lenin se hůř rýmuje

Autoři budovatelských písní brzy stáli před novými problémy: čistě agitační texty přestávaly lidi oslovovat. Proto se v nich začala více objevovat lyrická témata, jež mladým svazákům v modrých košilích s kytarou či harmonikou v ruce seděla víc.

Oblíbenými se staly častušky, které podle sovětského vzoru bezprostředně reagovaly na místní problémy. Ve skladbě jde Frantík kolem zahrádky tak třeba mladý dělník vyznává lásku dívce i své fréze.
S rokem 1953 a Stalinovou a následně i Gottwaldovou smrtí se řada písní zakazovala či musela měnit. Týkalo se to třeba písně Všichni jsme mladí, v níž skladatel Ludvík Podéšť zhudebnil novinové verše Vítězslava Nezvala. Problém byl v závěru druhé sloky, kde se zpívalo: "Mladý, ach mladý je soudruh Stalin!" V novějších nahrávkách byla skladba bez této sloky, proběhl i pokus nahradit Stalina za Lenina, to se však špatně rýmovalo.

Budovatelský plakát

Na Podéště se lepila smůla. Zákazu se časem dočkala i jeho další populární píseň Zítra se bude tančit všude, která vznikla v roce 1951 ke stejnojmennému filmu. Text k ní totiž, jako i k některým dalším budovatelským písním, napsal tehdy začínající a ideologicky zapálený básník Pavel Kohout. Ten však v padesátých letech ze svého přesvědčení vystřízlivěl a jeho práce začal režim zakazovat.

Masové písně - ukázky zde

Optimistické bojovné skladby 40. a 50. let oslavovaly  komunistickou ideologii. Navazovaly na tradice předválečných dělnických či trampských písní, ale i některých skladeb Osvobozeného divadla.
Zpívaly je hromadně a většinou unisono sbory mužů a žen. Většinou svižné pochodové písně s fanfárami a zpěvnými melodiemi, v nichž molové sloky střídaly durové refrény.
Měly být novými lidovkami, později se však hrály jen při stranických a státních oslavách.

V polovině padesátých let byl "masové" oblibě režimních šlágrů stejně konec. Ukázalo se totiž, že nahrávky skoro nikdo nekupuje. A tak nakonec i Svaz československých skladatelů na své konferenci v prosinci 1955 konstatoval: O masové písně už není zájem.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Robbie Williams (14. listopadu 2013)
Robbie Williams svou show v Praze odzpívá klidně i vsedě

Britský zpěvák Robbie Williams dorazí přesně za týden na pražské Letiště Letňany. Představí tu písně z aktuální desky The Heavy Entertainment Show, ale hlavně...  celý článek

Mig 21
Jen na Okoři se mohlo stát, že se Macháček ráno probudil vedle Hapky

Pro koho by bylo sobotní vystoupení Robbieho Williamse v pražských Letňanech příliš masovou akcí, nebo by se chtěl naopak před večerním koncertem hudebně...  celý článek

Marián Varga
Zemřel Marián Varga, varhaník legendární slovenské kapely Collegium Musicum

Hudebník, skladatel a jeden z nejvýraznějších československých hráčů na Hammondovy varhany zemřel ve středu ráno po dlouhé nemoci. Informaci potvrdila Jana...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.