Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je rekordní Kupkův obraz památka? Ano, ozval se po dražbě stát

  16:26aktualizováno  16:26
Když galerista Vladimír Lekeš dostal od Národního památkového ústavu potvrzení, že obraz Tvar modré není kulturní památkou, nabídl jej do aukce. Dílo Františka Kupky se prodalo za rekordních 55,75 milionu korun. A stát nyní tvrdí, že to kulturní památka je a nelze jej jednoduše vyvézt ze země.

Kupkův obraz Tvar modré se při aukci konané v Praze prodal za 55,75 milionu korun a stal se celosvětově nejdražším dílem českého umění prodaným v aukci. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Evidence movitých kulturních památek je nepřehledná. Poukazují na to i další galeristé. Pro ně i pro obchodníky s uměním je přitom tento aspekt uměleckého díla podstatný.

O stanovisko požádal Vladimír Lekeš, jednatel společnosti, která obraz dražila, už v lednu, dlouho před dražbou.

"Dle našich záznamů a dle Seznamu kulturních památek ČR není samostatně prohlášenou kulturní památkou ani jeden z Vámi uvedených předmětů," stojí ve vyjádření Národního památkového ústavu, který evidenci kulturních památek vede.

Tvar modré a Waldesova sbírka

Tvar modré vznikl v roce 1913. Jeho majiteli Jindřichu Waldesovi jej v roce 1939 zabavili nacisté, později se dostal do Národní galerie v Praze. Ta jej v roce 1996 vrátila v restituci dědicům, kteří žijí v USA. Část Waldesovy sbírky český stát prohlásil kulturní památkou - bylo to například sedm děl Kupky, která v roce 1999 za 100 milionů stát koupil pro NG. Obraz Tvar modré patří mezi nejcennější díla Waldesovy sbírky, která stát nevykoupil.

Úředníci dodali, že některé z předmětů mohou být zahrnuty do Waldesovy sbírky, "ale ani tak není nikde zmínka, že by byla tato sbírka, ačkoliv byla navržena, prohlášena kulturní památkou". Odpověď Lekešovi tehdy poskytla pracovnice z odboru Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví NPÚ.

Ve čtvrtek ale mluvčí NPÚ Zdeňka Kalová uvedla, že obraz je v současné době v evidenci jako movitá kulturní památka.

"Osvědčení o tom, zda dílo je, či není památkou, vydává pouze Ústřední seznam kulturních památek, pouze jím vydaný dokument platí jako potvrzení," komentovala rozpor mluvčí ministerstva kultury Markéta Ševčíková.

V seznamu je také možno zjistit, že zástupce aukční síně už v roce 2005 žádal o vyjmutí díla ze seznamu památek.

Galerie se před dražbou spolehla na lednové vyjádření NPÚ a počítala, že v případě prodeje obrazu zahraničnímu zájemci požádá o vývozní povolení, což ze zákona musí téměř u všech uměleckých děl.

"Budeme požadovat vývozní povolení z mnoha důvodů – stát vlastní dostatečný počet kvalitních děl v Národní galerii, předkupní právo stát neuplatnil, jedná se o soukromý majetek a zanedbatelná není ani popularizace díla Františka Kupky v zahraničí, neboť majitel uvažuje obraz umístit v prestižní veřejné galerii," řekl Lekeš.

Stát prohlašováním děl za památky omezuje trh s uměním. Podle galeristů se prohlašování ale děje často jen účelově – úředníci se dílem začnou zabývat až ve chvíli, kdy se dozvědí, že se bude prodávat. Návrh na prohlášení díla kulturní památkou může podat kdokoli, ministerští úředníci mohou řízení zahájit i z vlastního podnětu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.