Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidice jsme potřebovali, říká Sedláček a odlévá Kulku pro Heydricha

  13:15aktualizováno  13:15
Kulka pro Heydricha je další díl z cyklu ČT České století, který v těchto dnech natáčí Robert Sedláček. Píše se rok 1941 a uvnitř československé rozvědky v Londýně pomalu dozrává rozhodnutí zlikvidovat Reinharda Heydricha.

Z natáčeni filmu Kulka pro Heydricha, který je součástí cyklu České století. | foto: Česká televize

Křišťálová lupa

Režisér Sedláček se s výkladem historie nemazlí a o temných stránkách našich dějin mluví otevřeně a bez příkras.

"Beneš nepřímo říká, že se zbavíme Němců, a státní tajemník Hubert Ripka naznačuje Františku Moravcovi, šéfovi zpravodajců, že si vláda přeje, aby došlo v protektorátu k nějaké akci, kde bude spousta mrtvých," přibližuje děj filmu Sedláček a vzápětí tne do živého: "To, že potřebujeme Lidice, že potřebujeme, aby nám povraždili pár dětí a ženskejch, aby bylo vidět, že oni jsou ty zrůdy a my ty oběti, ale Beneš natvrdo neřekne, protože to se takhle prostě nedá říct. To si můžu dovolit já jako režisér. A právě to, co se v politice neříká otevřeně, mě zajímá nejvíc. A o tom je i celý film."

Zemský hřebčinec v Písku zaplnili tuto neděli vojáci v dobových uniformách a historické automobily a motorky. Natáčela se tam jedna ze zásadních scén. Do výcvikového tábora Čs. armády v Leamington Spa přijíždí na vizitaci Winston Churchill a usedá společně s představiteli československé exilové vlády k bohatě prostřenému stolu.

"Připíjím na vaše zdraví a na naše společné vítězství," vykřikuje rozšafným hlasem britský premiér, zatímco Edvard Beneš se potěšeně usmívá. Pak už se jejich rozhovor stáčí k důležitým věcem a Churchill upozorňuje Beneše na to, že Británie momentálně nehodlá řešit otázku poválečného uspořádání Československa a že by o neplatnosti Mnichova uvažoval snad v tom případě, kdyby existovala československá politická síla, která by byla schopná tyto věci prosadit.

Z natáčeni filmu Kulka pro Heydricha, který je součástí cyklu České století.

Z natáčeni filmu Kulka pro Heydricha, který je součástí cyklu České století. Edvard Beneš (Martin Finger) a Winston Churchill (Richard Syms) jednají o budoucnosti Československa.

"Oba na sebe dělají velká ramena, ale oba zároveň moc dobře vědí, že se potřebují. Není to tak, že by byl Churchill nad Benešem, oba jsou si rovni," říká Robert Sedláček. Winstona Churchilla si zahrál britský herec Richard Syms, Edvarda Beneše pak stejně jako v díle o roce 1938 Martin Finger.

"Nesnažím se být jeho věrnou kopií, pokud jde o gesta a mimiku. To ani nejde a Robert Sedláček to po mně vlastně ani nechce. Jde spíš o zachycení jeho vnitřních pochodů. Během přípravy na tuto roli jsem viděl nespočet archivního videa s Benešem. A jen jsem se utvrdil v tom, že žil v těžké době a musel rozhodovat opravdu o těžkých věcech," říká ke své roli Finger. Na natáčení filmu Kulka pro Heydricha potřebuje Sedláček a jeho štáb dva týdny.

Fotogalerie

"Na každý díl mám sice jenom zhruba čtrnáct dní, ale nechci si nijak stěžovat. Pracuju s bezvadným štábem a na co si ukážu, to dostanu. Během natáčení mám vždy na několik hodin téměř neomezené možnosti a díky tomu jsem mohl nedávno natáčet třeba v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě," pochvaluje si Sedláček.

 "Díky dosavadní práci na Českém století jsem si ověřil, v čem jsem silný, co mi opravdu jde: umím budovat drama uprostřed dialogu, napětí, zlehčování. Ale zároveň se pořád učím." V dalších rolích tohoto dílu historické série poznáte třeba Ivana Trojana (František Moravec), Jiřího Bábka (Jan Masaryk) nebo Mariána Rodena (Hubert Ripka).

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.