Sotva mohl tušit, že Forman bez naléhání do své autobiografie dopíše nový (a zatím poslední) oddíl.
„Země, ve které jsem se narodil, už neexistuje a natočit dnes v Praze Amadea by snad ani nešlo. To ospalé, omšelé město, kde se kdysi točily hodiny pozpátku, toho teď moc nenaspí. Jeho uličkami se valí turisté, kteří přijeli za pivem a za sexem a občas i za krásou. Mozart je teď v Praze hotel a Don Giovanni je loutková hra a Franz Kafka má na Starém Městě kavárnu,“ uvažuje Forman v úvodu poslední části, nazvané Umění možného. Podobně jako počátkem 90. let využil spolupráce spisovatele a scenáristy Jana Nováka, který na sebe předloni upozornil románem Zatím dobrý.
Formanovy paměti měly původně vyjít jen s novým Novákovým doslovem. „Díky fantastickému přístupu pana Nováka a pana Formana (i jeho rodiny) se z doslovu vyklubalo padesát stran nádherného textu o posledních dvanácti letech tvůrčího i osobního života,“ podotýká Jiří Krechler z nakladatelství Bookman.
Oněch dvanáct let načíná Forman proměnami, z nichž mnohé se staly za vlády jeho mladšího spolužáka z poděbradského gymnázia Václava Havla. Spolu se také procházejí zimním New Yorkem, v patách americkou ochranku, která kupodivu neví, kterak na proslulou Broadway.
Forman s dokonalým smyslem pro sebeironii i situační komiku vykresluje osobnosti, s nimiž se v tom mezidobí setkal; zastavuje se u filmů, které natočil i nenatočil; přiznává kompromisy, na které (ne)přistoupil.
„Film je uměním možného, ale člověk musí mít představu o tom, co už možné není, aby věděl, kam až se s ním dá zajít. Na hranice filmových možností narážím celý život, ale v mládí jsem míval romantickou představu, že se postupem času všechno usnadní. Ve skutečnosti tomu je právě naopak: čím déle filmy dělám, tím víc žasnu, když skriptka křídou zaprášenýma rukama zvedne klapku s prvním záběrem nového filmu a všechno se na moment zastaví a ona klapne a někam zmizí,“ píše Forman.
Rozšířené, revidované paměti vyjdou ve výpravné podobě s řadou dosud nepublikovaných fotografií – včetně cyklu, který při natáčení Muže na Měsíci zachytil spícího Formana na nejrůznějších, často podivuhodných místech. Jak podotýká režisér – nelze se potom divit, že film žádné peníze nevydělal, když ho podle zjevných důkazů celý prospal.
