Lesní chodci: tulácká balada
Je pravda, že Lesními chodci vyšel Ivan Vojnár divákovi vstříc více než minulou Cestou pustým lesem. Stále je to však film dost speciální, dílo předurčené ke sběru festivalových cen, s filmařinou tak vytříbenou, až málem studí, ale i s knižně šroubovanými promluvami, které z pocitově přesného obrazu občas trčí jako ústřice mezi syrečky v uhlířské hospodě. V baladickém polodokumentu sedí vše kromě slova.
Střídání hovorového jazyka se spisovnými výlevy typu „dálnice naše město objala a pevně sevřela“ tahá za uši - s výjimkou Jiřího Schmitzera, jenž si i mluvu nenásilně uzpůsobil.
Jeho toulavý písmák Rufus je dokonalý životní ztracenec, přesto s jistou vnitřní urputností. Působí tak „reportážně“ přirozeně, jak to dovede jen skvělý herec: mezi špínou vagonů i v nádražním lokálu, v továrním dýmu i v mlze nad poli.
Speciální stránku k filmu Lesní chodci najdete ZDE. |
Ve Vojnárově světě jsou muži rebely, ženy trpnými bytostmi a z neradostných kulis věčných útěků se vynořují psychiatrie, dětský domov, pusté brlohy. Hravá něha naopak vroubí scénu dětských zásnub, kdežto v dospělosti už děti přejímají znaky tuctovější, například drogy coby vizitku nové generace v nové době. Přesto z Lesních chodců prýští nepopiratelná podmanivost: smyslová, podprahová, zakletá v barvách, prostoru, hudbě, střihu, náladách. Podmanivost vlastní filmařům.
Městečko: satira bez vtipu
Zato nad Městečkem Jana Krause filmařská múza nezakroužila snad ani ve vesmírné výši. Co hůř, i řemeslo je tu nedbalé, až člověk nevěřícně zírá. A vůbec nejhorší je fakt, že
On-line rozhovor s Janem Krausem a servisní článek k filmu Městečko čtěte ZDE. |
Městečko se totiž podobá rychlokvašeným privatizačně-restitučním fraškám z počátku 90. let. Vyvěsí-li někdo nad ubohý krámek hrdý nápis Boutique, není to ještě švanda, nýbrž dokument.
Zvrací-li opilý komunista, není to nadsázka, nýbrž karikatura. A Městečko je jednou obří karikaturou, plakátem, komunální satirou jako z časů totality, vycházející však z protitotalitních postojů.
Smutné je, že rozumíte, co chtěl autor říci, sdílíte jeho názor, chápete i osobní zaťatost - ale film je prostě tak špatný, že se mu nedá stranit. Je plný nepřesností, střihat jako by nebylo z čeho, herci i neherci jako by neměli vedení. Nejasnosti, kdo a proč vlastně se oběsil nebo proč v regálech leží videokazety s filmy, které v té době ještě nebyly na světě, by byly nejmenším hříchem. Ale prvoplánovost stáda figurek i znaků doby ubíjí.
Totalita, to jsou fronty, vodka, Husák na stěně, čadící auta, mladé dívky vymóděné jak ze sirotčince 50. let. Udeří listopad 1989, aparátčík převlékne kabát a lidi se ptají, kdo rozkradl meliorační trubky. Všichni jsou tlustí, zpocení, sprostí, omezení. S novou dobou vítají povadlou striptérku, mladičké roztleskávačky hopsající na hospodských stolech nebo ples, kde dědoušek vyhraje v tombole erotické služby a šokován pak dutě hledí do prázdna - jako starý pán ve Formanově Hoří, má panenko sledoval požár své chalupy.
Motivy z mistrovské tragikomedie se tu vůbec často zjevují, o to více však křičí nemohoucnost hry na Formana bez Formanova kumštýřského daru, bez jeho zatrnutí, mrazení, smíchu, hořkosti i soucitu. Městečko není vykupitelskou studií lidské trapnosti, nýbrž trapasem samo o sobě.
Jen ve dvou okamžicích se mozaikovitý děj odlepí od podlahy plné plivanců uštědřovaných z pocitu morální převahy. Předně v pivním kolovrátku řečí „jen klídek, to nespěchá, zejtra se uvidí“, jenž dokládá věčné bezčasí Zapadákovů. A pak ve scéně, kdy muž žádá zpět peníze, jež opilý vstrčil v noci dámě do výstřihu, a ta je usměvavě vrací - Nic se nestalo.
Tady se Kraus dotkl podstaty důstojnosti, ponížení a ztráty sebeúcty, konečně bez křiklavě zjednodušených politických nálepek. Ale to je okamžik tak vzácný a prchavý, že nespasí holou pravdu: moralisté ať kážou, aktivisté ať stavějí barikády, ale filmy nechť proboha dělají filmaři.
Lesní chodci | |
režie | Ivan Vojnár |
scénář a kniha | Martin Ryšavý |
kamera | Ramunas Greičius |
střih | Šárka Němcová |
zvuk | Jiří Klenka |
hrají | Jiří Schmitzer Jitka Prosperi Zdeněk Novák Petra Poláková Miroslav Bambušek Ester Hocke Lenka Volfová Josef Vinklář Jana Holcová a další |
hudba | Irena a Vojtěch Havlovi |
délka | 95 minut |
Lesní chodci - premiéra | |
kina | 20. února 2003 |
Městečko | |
scénář a režie | Jan Kraus |
kamera | Marek Diviš |
hrají |
Otmar Bracuzský |
hudba | David Kraus |
délka | 99 minut |
žánr | hořká tragikomedie |
Městečko - premiéry | |
kina | 20. února 2003 |
Fotografie z filmu Lesní chodci. |
Fotografie z filmu Lesní chodci. |
Fotografie z filmu Lesní chodci. |
Fotografie z filmu Lesní chodci. |
Fotografie z filmu Lesní chodci. |
Fotografie z filmu Lesní chodci. |
Fotografie z filmu Lesní chodci. |
Fotografie z filmu Lesní chodci. |
Fotografie z filmu Lesní chodci. |
Fotografie z filmu Městečko. |
Fotografie z filmu Městečko. |
Fotografie z filmu Městečko. |
Fotografie z filmu Městečko. |