Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Křižovatky české aristokracie vyprávějí příběhy modré krve

  9:57aktualizováno  9:57
Pilot v Chile, americký námořník, vyznavačka Kršny, pokrývač. Tím vším byli příslušníci a potomci české šlechty v nelehkých dobách.

Josefina Podstatzká-Lichtensteinová | foto: Paseka

Křižovatky české aristokracie (obálka)

Kniha Křižovatky české aristokracie je volným pokračováním triptychu Příběhy české šlechty, Návraty české šlechty a Paradoxy české šlechty, který vycházel mezi lety 1995–2005. Autorem je Vladimír Votýpka (1932), který se osudům šlechticů věnuje už od 70. let.

V Křižovatkách české aristokracie se autor zabývá šesti šlechtickými rody, uvádí je do historického kontextu, ale především vypráví příběhy jejich příslušníků po druhé světové válce a po komunistickém puči v roce 1948, kdy jim byl vyvlastněn majetek a ve většině případů byli přinuceni k emigraci.

Podstatným tématem knihy pak je jejich návrat do Česka, restituce majetku a způsob života se znovu nabytým (nebo naopak nezískaným) majetkem. Autorovou chybou ovšem je, že fakta málokdy podpoří letopočty a čtenářovu orientaci tak znesnadňuje.

Světáci a dobrodruzi

Hraběnka Josefina Podstatzká-Lichtensteinová se vrátila do Velkého Meziříčí, kde restituovala starý rodový majetek, v devadesáti letech, ale plná elánu a činorodosti. Na fotografickém portrétu jako by z oka vypadla Jiřině Jiráskové v hlavní roli známého televizního filmu Zámek v Čechách – prostě aristokratka každým coulem, kterou neporazilo žádné protivenství.

S mužem a třemi dětmi emigrovala už v březnu 1948, po různých peripetiích se usadili v Chile. Po návratu, jak se shodují všichni zpovídaní v této kapitole, přijali bývalé "pány" jejich čeští sousedé velmi vstřícně. Postupem času však mezi třemi dětmi vyvstal dědický spor, v knize bohužel jen naznačený. Vyvolal jej podle všeho hraběnčin syn František, samozřejmě už také jako starý pán.

Život Františka Podstatzkého-Lichtensteina, který se v Chile mimo jiné živil jako kovboj a pilot malých letadel, je popsán jako jeden z nejdobrodružnějších v celé knize. Konkurovat mu může snad jedině Arnošt "Ernest" Kolowrat, syn významného hraběte Jindřicha Kolowrata, který s rodinou okamžitě po únoru 1948 emigroval do Spojených států.

Jindřich Kolowrat po návratu do vlasti. Vpravo Karel Schwarzenberg, vlevo

Jindřich Kolowrat po návratu do vlasti. Vpravo Karel Schwarzenberg, vlevo automobilový závodník Vladimír Hubáček.

Arnošt "Ernest" Kolowrat v uniformě důstojníka amerického námořnictva v Hong

Arnošt "Ernest" Kolowrat v uniformě důstojníka amerického námořnictva v Hong Kongu

Arnošt, jeden ze tří synů hraběte Jindřicha, si užíval životního stylu weltmana a bohéma, vstoupil i do amerického vojenského námořnictva, vněmž zažil mimo jiné půlrok u atolu Bikini, kde americká armáda testovala atomové bomby.

Po mnoha známostech se nakonec oženil, vzal si neurozenou Američanku Barbaru, čímž se vyřadil z možnosti majetkového následnictví. "Můj největší životní úspěch byl ten, že jsem si vzal svou ženu a kvůli ní jsem se vzdal ohromnýho majetku, dědictví po otci," řekl autorovi na závěr svého vyprávění.

Když museli odejít

Anna Maria Waldstein-Wartenbergová, zvaná Mirli

Anna Maria Waldstein-Wartenbergová, zvaná Mirli

Velmi silná je kniha v líčení okolností odchodu šlechticů z Československa. Anna Maria Waldsteinová, řečená Mirli, poskytla autorovi svůj deník. Detailně v něm popisuje květnové a následující dny roku 1945, plné ponižujícího jednání vůči šlechtě, jež se vždy hlásila ke svému rakušanství, které rozhodně v době vypjatých antiněmeckých vášní nebylo bodem k dobru.

Marii Nostitz-Rieneckové se sice nepodařilo získat zpět rodový zámek v Plané, který zcela zchátral, ale v životě jako manželka italského diplomata měla vcelku štěstí a dnes se věnuje pomoci slabozrakým. V knize líčí srdceryvné scény odchodu z Čech, který podstoupila s rodiči jako malá dívenka.

Korunu všemu nasadilo, když ji na hranicích čeští celníci obrali o nejmilejší hračky. Právě tyto zdánlivě drobné příběhy "všedního dne" dodávají knize plasticitu a působivost.

Pavlína Bořek-Dohalská

Pavlína Bořek-Dohalská

Nejmladší šlechtičnou, jež v knize figuruje, je Pavlína Bořek-Dohalská. Vypráví o svém divokém životě, spojeném s alkoholem a drogami, cestování do Antarktidy i Indie. Pointa jejího zajímavého vzpomínání přichází, když se na konci kapitoly dočteme, že je nyní členkou Hare Kršna.

A mimochodem, o osudech české šlechty vypovídá i to, že její otec Antonín Bořek-Dohalský je vyučený pokrývač a tři strýcové kuchař, strojař a klempíř...

Diana Phipps-Sternbergová

Diana Phipps-Sternbergová

Poslední příběh patří Dianě Sternbergové. Ta působí jako ideál představ o šlechtičně jednadvacátého století. Jako bývalá bytová architektka zvelebuje svůj zámek v Častolovicích, podporuje kulturu, věnuje se charitě, působí skromně, ale na fotografiích modrou krev nezapře.

Kniha drží dobře pohromadě a nabízí vlastně modelové příklady různých osudů českých aristokratů. Vesměs takových, kteří cestu životem měli plnou zákrutů, doba a její protagonisté jim házeli klacky pod nohy, ale oni z ní neuhnuli a zachovali si svoji šlechtickou hrdost.

Jedinýou svým způsobem diskutabilní, protože s hlavním tématem jen velmi okrajově související kapitolou je hned ta úvodní Amnestant 6, kterou tvoří rozhovor s Jaroslavem Cuhrou, českým disidentem, chartistou a po listopadu 1989 poslancem.

Přestože jeho životní příběh je pro dobu totality dostatečně ilustrativní, tématu šlechtických restitucí, o kterých rozhodoval parlament, jehož byl Cuhra členem, se vlastně dotýká jen velmi zběžně.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.