Ale zatím si tak daleko netroufají: nová řada "Vékávéček", již Prima dnes zahájí, v žánru činí opět jen nesmělý krůček kupředu.
Přitom se nebojí začít hned první minuty prvního dílu novými postavami: ředitelka nemocnice se zdá od rány, tajemník zesnulé tety k smíchu, pročež je hned podezřelý.
Trvá však dojem tváří z reklamy na golfu či ve vile; přetrvává i sklon dohrávat a dovysvětlovat pointy až do mrtě – mimikou či třeba situací, kdy hrdina zapomene mobil na kapotě auta.
Sympaticky do hry vstoupí Dagmar Bláhová coby potrhlá umělkyně; postava tak "mimózní" jí sedí asi lépe než původně oslovené Dagmar Havlové. Ani této roli se nevyhne trend rozmluv u čaje, kávy a řízků, ale v druhém dílu přibudou houby, což je milá změna tak jako častější výlety z kulis do exteriérů.
A hlavně se po dlouhém čekání započne slibovaná skorokrimi! Dík za ni i za svalnaté vyholené kriminalisty v obtažených černých tričkách, kteří vyhlížejí spíše jako přepadové komando, byť místo v akci skončí – jak jinak – také u šálku čaje.
Bohužel na rozdíl od vztahů, citů a vášní, které seriálu vládnou nadále a nad slunce jasněji – třeba postarší nápadník dcery se přímo nabízí pro maminku – se detektivní zápletka asi neprosadí na sto procent.
Dějem prvních dvou dílů jen obezřetně krouží kolem lásek, aby se příliš nedotkla romantické tradice. Kéž by se už i v Česku místo kočkopsů začaly točit čisté žánry: seriál profesní, komediální, rodinný, mysteriózní. Pak by divák i zadavatel reklamy věděli, do čeho jdou.
