Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Čapka je v Krakatitu hodně erotiky a citů, říká Alice Nellis

  17:56aktualizováno  17:56
Román Karla Čapka Krakatit se stal předlohou pro stejnojmennou operu Václava Kašlíka. Po jednapadesáti letech ji teď uvede pražské Národní divadlo. Jako režisérku nové inscenace, která má večer premiéru, oslovilo Alici Nellis.

Z opery Krakatit | foto: Národní divadlo

Skladatel a operní režisér Kašlík (1917–1989) tuto operu komponoval původně pro televizi, která ji poprvé odvysílala roku 1962. Až poté následovaly divadelní produkce. Děj se odehrává ve fantazii zraněného inženýra Prokopa, který vynalezl nevídaně silnou výbušninu. Do libreta Otakara Vávry, který román již dříve zfilmoval, Kašlík vložil i texty Vítězslava Nezvala, Fráni Šrámka a dalších autorů.

Připsala prolog

Pro Alici Nellis to bylo další setkání s moderní operou. Pro Národní divadlo totiž roku 2011 zrežírovala v prostoru bohnické psychiatrické léčebny Příšerné děti od Phila Glasse. „Mám velmi ráda Čapkův Krakatit, připadá mi trochu jiný než většina dalších Čapkových knih. Je z nich nejerotičtější, na Čapka je tu hodně citů, což asi souvisí s dobou, kdy román vznikal. Spisovatel tehdy trpěl prvními ataky Bechtěrevovy nemoci, jeho vztah s herečkou Olgou Scheinpflugovou procházel krizí a měl blízko k jiné ženě, Věře Hrůzové,“ vysvětluje Nellis.

Fotogalerie

Zaujalo ji též Kašlíkovo zpracování. „Pracuje s různými hudebními vrstvami, moderní vážnou hudbu kříží s foxtrotem, blues či s písňovými formami. Celkově je těžké jeho hudbu někam zařadit, a právě tím je pro mne zajímavá.“

Největší výzvou pro režiséra je však televizní charakter opery. „Střídá se tu 27 různých prostředí, která po sobě následují rychlými střihy. To na divadle představuje oříšek. A protože se tu prolíná několik dějových rovin, nechtěla jsem pracovat jen s náznaky, protože divák by se v nich asi ztratil,“ dodává režisérka, která nakonec zvolila speciální projekce.

Aby divákovi orientaci usnadnila (a s přihlédnutím k relativně krátké stopáži opery), připsala navíc k opeře vlastní prolog. „Bude to jakýsi obraz z Čapkova života, v němž jsem chtěla naznačit, co spisovatele mohlo vést k takovému výbuchu emocí a fantazie a jak se přerodily reálné postavy. Je totiž například známo, že Věra Hrůzová byla modelem pro princeznu Wille, s níž inženýr Prokop prožívá milostný vztah,“ podotýká.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spitfire Company, Fragmenty milostných obrazů
Pohyb ovládne Prahu, potom tanečníci zamíří také do Edinburghu

Nejen Letní Letnou může být v létě živ divák holdující novému cirkusu či modernímu tanci. Za poslední roky se v Praze etablovaly pravidelné akce, které...  celý článek

Oceňovaná česká tanečnice Miřenka Čechová
Dvě ženy předváděly kolemjdoucím třicetihodinový taneční maraton

Praha zažila třicetihodinovou taneční performanci nazvanou Momentum. Miřenka Čechová totiž na piazzetě Národního divadla tančila v kuse od čtvrtečního...  celý článek

Josef Moravec (uprostřed) jako Orfeus a Yvona Škvárová jako Veřejné mínění v...
RECENZE: Orfeus v Evropském parlamentu, Národní v uměleckém suterénu

Jestliže nedávný pokus Opery Národního divadla o italskou komedii připomínal upachtěnou televizní estrádu, pak pokus o humor v nové inscenaci Offenbachovy...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.