Charismatický frontman, který střídá koncertní mikrofon s jevištěm Národního divadla, na novém albu popsal na své pocity za poslední dva roky.
"Když jsem psal texty, pátral jsem ve svém nitru. Na desce Mikrokosmos je víc lidského trápení než na předešlých deskách. Většina písní vznikla koncem minulého roku, kdy jsem měl vnitřní neshody sám se sebou," říká Richard Krajčo.
Třeba když zpíváte: "Nejsem umělý prefabrikát... tak proč se tak cítím?" Víte to?
Spíš na to hledám odpověď. Jsem součástí showbyznysu, protože naše předešlé desky byly uspěšné a prodávaly se a my vystupovali na velkých festivalech jako hlavní hvězdy. Ale na desce se konkrétně v téhle písni vyzpívám z toho, že mě bolí naše někdy nemístné zaškatulkování.
Dá se s vaší situací něco dělat?
Natočit desku jako je Mikrokosmos. Už tím, že jsme se rozhodli posunout její zvuk k dospělosti, spíš k underpopu než popu, k syrovosti té zpovědi.
Máte obavu, že přitom můžete přijít o část posluchačů?
Samozřejmě někde ve skrytu duše zazní tahle obava. Zároveň však vím, písničky jsou stejně silné, ne-li silnější než věci, které jsem psal na předchozí desky. Mikrokosmos je naše nejlepší deska. Je velmi křehká a otevřená. My nabízíme to, co můžeme nabídnout. Čistou hudbu bez kalkulu.
Jste typ autora, který funguje nejlépe pod tlakem?
Polovina desky je napsaná pod tlakem, který jsem prožíval loni v listopadu a prosinci. Byl jsem zavalený prací pro Národní divadlo, Divadlo Ungelt a také jsem točil film s Jurajem Jakubiskem. Na druhou stranu jsem viděl, že přichází umělá soutěž Česko hledá SuperStar, která vytvoří neporazitelnou konkurenci přirozené hudbě. Vlastně jsem si říkal, jestli má smysl něco sdělovat, vytvářet, vydávat. Z toho pocitu vznikla píseň Tuning o tom, že někdo se nechá "ztuningovat" a někdo třeba ne a "padne". Nebo píseň Vodné stočné je můj pohled na komerci a na to, že jsem její součástí. Vzniklo Zrcadlení, kdy jsem měl pocit, že ztrácím půdu pod nohama. Tehdy jsem ten tlak opravdu cítil a vypadly ze mne nejlepší písně, které jsem kdy napsal. A jak mi řekl jeden moudrý muž, překročil jsem Rubikon.
K tomu jste si vybral producenta Jana P. Muchowa, který sám říká, že je zárukou nízkých prodejů...
Oba jsme se tomu zasmáli. Pro nás bylo důležité dělat s Honzou Muchovem. On to cítil správně. Stačil mu kousek písničky. Hned věděl, kterým směrem chce kapela jít. Nikam nás netlačil, nechal nás hrát a jenom z nás mačkal emoce. Vycítil například, že jsem složil pro Ivu Frühlingovou jakousi ódu na radost, z toho, že jsem ji potkal, a je z toho šestiminutová symfonická báseň.
Vraťme se k vaší narážce na SuperStar. Myslíte, že nedokáže vyprodukovat talent, který obstojí v konkurenci?
Nemyslím si, že nedokáže vyprodukovat talent, ale pro mě je důležitý i nějaký názor, a ten v téhle soutěži těžko najdu. To, jak se SuperStar zaobíraly seriozní deníky a časopisy, mi docela nahánělo hrůzu. Aneta Langerová jistě talent má, ale ten tady má spousta lidí. Je zde přece celá řada vyhledávacích soutěží. Kdyby byla Coca Cola Pop Star každý týden v televizi, tak jsou UDG nebo 100°C nejslavnější rockovou kapelou v Čechách. Omlouvám se všem fanouškům této byznysovské soutěže, ale pro mě je to umělá hmota a těžko se mi hledají hezká slova. Ale počkám si na skutečný výsledek a budu třeba překvapen. To zatím nejsem. Aneta Langerová má osmdesát procent repertoáru převzatého ze světového katalogu BMG stejně jako Britney Spearsová, a to je na mě snadná cesta. Vždyť to může firma udělat s kýmkoli, kdo umí trochu zpívat. "Dejte lidem hry" a funguje to. Ale přirozenost se z toho vytrácí.
 Kryštof - Richard Krajčo, festival Rock for People Český Brod - sobota 3. července 2004 |
