Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Koubkovi lze věřit každou notu i písmeno

  1:00aktualizováno  1:00
Vedle Radůzy, která sbírá Anděly a pomalu i Slavíky, by se nemělo ztratit umění Václava Koubka. Zvláště když harmonikář, písničkář,divadelník i soukromý filmař, který vyrůstal s písničkářskou vlnou osmdesátých let, vydal znamenitou desku Každej pes.

Koubek se od písničkářské písničky 80. let vymykal od počátku, fyzicky i hudebně. Koubkova živočišná harmonika si rozuměla s křehkostí a citlivostí textů. Jeho písně voněly hospodou, zkušenostmi věčného tuláka a rozevlátého šansoniéra.

Zpočátku Koubek zpíval vkleče, mačkal "držky", sténal, křičel, plakal a lidi s ním. A vydával desky Obrazy, Lítám nebo Bezvětří, snímané při koncertu nasyrovo i piplané ve studiu.

Čerstvé album Každej pes si Koubek vydal těsně před padesátinami, které oslaví 2. března 2005 v pražském Lucerna Music Baru s Hanou Hegerovou, Jiřím Suchým či Radůzou. Jako by se zde spojilo a vyzrálo vše, co se Koubek za dvacet let naučil.

Písněmi procházejí kouzelné textové obrazy ("Až jednou někoho potkám, možná jenom vážku, nadýchám se trávy a usnu na bodláku"- Potkám) i drobné situační postřehy - třeba o tom, jak se změní atmosféra lokálu, když přijde dáma (Rozjímání).

Své názory o potřebě svobody nebo ztrátě orientace ("topíme se v pitomostech, to velký se nám ztrácí" - Příběhy) Koubek vkládá do písní nenápadně. Nikomu je nevnucuje. Tváří se jako lehce posmutnělý kejklíř, šibal nebo snílek.

Jako by nepatřil do tohoto světa, pouze jím jen tak prochází. "Z té velké výšky sleduji dění, všechna ta těla jak siločáry, každej jen chvíli může bejt první, každej jsme chvíli na okraji," zpívá Koubek v písni Sám.

Kdo se nechce soustředit na výjimečné texty, může se nechat nést rozmanitou muzikou. Avšak přísloví "každej pes jiná ves" pro desku neplatí. Koubek je natolik přesvědčivá osobnost, že si mohl vybírat stylové barvy a dolaďovat s nimi potřebné nálady písní.

Díky hostující kapele Traband má za zády uvolněný neworleanský šraml, který by skladbami Příběhy nebo Milá rozhýbal celou ulici. Piano Filipa Topola, který prý Koubka nazval českým Tomem Waitsem, vtisklo písni Galaxie atmosféru nekonečného prostoru i meditativního zasnění.

Také pomocí kytar Jana Ponocného či saxofonu Jaroslava Jeřábka se Koubkovy písně posunuly k moderním šansonům, z nichž každý představuje živý hudební svět.

Všechno, každou notu i písmeno, lze Václavu Koubkovi věřit.

VÁCLAV KOUBEK & SPOL. - Každej pes
CD 47 minut, vydal Václav Koubek





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vladimír Mišík se synem Adamem ve filmu Nechte zpívat Mišíka
GLOSA: „Večernice“ v duetu Mišíků působí spíš jako reklamní trik

Pro film Bajkeři vznikl duet Vladimíra Mišíka se synem Adamem. Nazpívali otcův legendární hit Variace na renesanční téma a vyvolali tím vášnivé polemiky. Což...  celý článek

Primavera Sound 2014: Arcade Fire
RECENZE: Arcade Fire v novince vsadili na retro, závěr trochu nudí

Přízeň, kterou si kanadská kapela Arcade Fire získá svou aktuální deskou u posluchačů, se asi bude lámat podle toho, jak kdo má, nebo nemá rád „osmdesátkový“...  celý článek

Ivan Král (Metronome festival, Praha, 26. června 2016)
Ivan Král chystá české turné. Nabídne i písně, které hrál s Iggym Popem

Většinou u nás koncertuje jen jednou do roka a jeho živá vystoupení bývají velkým zážitkem. O tom se ostatně mohli přesvědčit například návštěvníci loňského...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.